Mladší žačky na Prague Handball Cupu (3. – 6. 4. 2026)
| Přečteno 184x
Velikonoce jsou tradičně zasvěceny největšímu halovému mládežnickému turnaji na světě. Stejně jako v minulých letech jsme měli zastoupení ve všech kategoriích, přičemž v kategorii mladších žaček nás v konkurenci celkem 88 týmů z celého světa reprezentovala hned dvě družstva.
DHC Plzeň I.
Áčko odjíždělo na turnaj s cílem vybojovat co nejlepší umístění, ale také s vědomím nevyzpytatelnosti základní skupiny, protože většina soupeřů je velkou neznámou.
V pátek ráno jsme do turnaje vstoupili hodně zostra proti maďarskému Kistarcsai KéziSuli. V něm se nám úplně nedařilo především v útoku, kde nás trápily technické chyby, kvůli kterým příliš branek nepadalo (poločas 4:5). Začátek druhého poločasu se nám vůbec nepovedl a výborně hrající soupeř dokázal naše chyby trestat brankami z rychlých útoků. I přes zlepšený výkon v závěru se nám skóre již stáhnout nepodařilo a se soupeřem, který došel nakonec až do semifinále (před ním však nepochopitelně z turnaje odjel), jsme prohráli 12:17.
V druhém utkání proti Chorvatkám z ŽRK Senia se nám vůbec nevydařil první poločas, který rozhodl o výsledku celého utkání (5:12). Ve druhém poločasu jsme byli jasně lepší, ale čas na obrat již nezbýval (15:19).
Bohužel nejslabší výkon si holky „schovaly“ proti Strážnici, jejíž hra v útoku připomínala spíše ragby než házenou. Bohužel jsme si vůbec nedokázali v obraně pomoct a hráčky soupeře, které se vytrvale snažily propadávat, udržet. Prohráli jsme naprosto zaslouženě 10:19.
Podobný výkon především v obraně jsme pak předvedli i proti méně zkušeným Němkám z SC 04 Schwabach. Naštěstí v útoku jsme se dokázali prosazovat snadno, i když počet obdržených branek byl určitě vyšší, než bychom chtěli (20:12). Pozápasové hodnocení i přes výhru proto nebylo pro holky příjemné.
Páteční důrazná promluva zabrala a s novým dnem nastoupilo na hřiště úplně jiné družstvo. Proti DHC Slavia Praha II si holky s chutí zastřílely (28:5) a v dobré náladě pokračovaly i proti ŠKP Bratislava. Vůbec ne slabého soupeře jsme po pěkném výkonu jasně přehráli (23:13) a s napětím čekali, jak dopadnou další utkání naší základní skupiny. Ta nakonec dopadla podle očekávání a my tak skončili na 4. místě, což znamenalo postup do play-off B s vidinou toho, že v něm se můžeme dostat dále, než kdybychom ze třetího místa postoupili do play-off A a narazili na Rohožník, se kterým se nám letos příliš nedaří.
V neděli jsme čekávali, jak se holky vyrovnají s tím, že budou bojovat „pouze“ v play-off B a zda budou schopny navázat na sobotní výkony. Ranní utkání proti Astře Praha ukázalo, že touha dojít v turnaji co nejdále, je v holkách velká a mohli jsme se tak radovat z poměrně snadného postupu (18:8).
To odpolední proti Němkám z HC Leipzig, už zdaleka tak snadné nebylo. Soupeře jsme měli možnost si prohlédnout a předem jsme věděli, že klíčem k úspěchu bude kvalitní odbránění levé spojky soupeře. Úvod nám sice úplně nevyšel, ale od 10. minuty už bylo jasně vidět, kdo má na hřišti navrch. Škoda byla jen několika zbytečných technických chyb a nepřesné střelby, jinak by byl rozdíl ve skóre ještě větší (16:12).
Před posledním večerním utkání proti dalšímu německému týmu Rostocker HC už holky věděly, o co hrají, jelikož výhra by znamenala postup do semifinále a tím i jistotu pondělní účasti. A na holkách bylo od první minuty vidět, že na případné koledníky doma rozhodně čekat nechtějí. Soupeře, který ve čtvrtfinále předváděl obrovsky rychlou házenou, jsme výbornou obranou, podpořenou zákroky gólmanek, vůbec nepustili do hry. V útoku pak byla především Šafy (12 branek) naprosto k nezastavení. Po jednoznačně nejlepším výkonu v celé sezoně jsme se mohli těšit na pondělní semifinále (23:12).
V něm nás v pondělí ráno čekala TJ Sokol Poruba. Úvod nám vůbec nevyšel a rychle jsme prohrávali 1:4. Pak se však holky probraly, Hodl zavřela branku a naopak naše střelecká smršť 10 branek v řadě zápas rozhodla. Po dalším výborném výkonu jsme se tak mohli radovat ze zaslouženého postupu do finále (21:11).
V něm jsme se v zaplněné hale a ve výborné atmosféře utkali se Strakonicemi. Holky daly do utkání velké úsilí a bojovaly ze všech sil, ale bohužel se nám vůbec nedařilo střelecky a celkově kvalita především v útoku se nepřiblížila předchozím utkáním. Hlavně v prvním poločasu to bylo velké střelecké trápení a celkově pouze 9 vstřelených branek na vítězství bohužel nestačilo (9:13).
Přes slzy a zklamání z posledního utkání určitě nemůžeme odjíždět nespokojeni. Po nepovedeném pátku se holky rozehrály k výborným výkonům a konečně začaly hrát házenou dle našich představ. Rychlý přechod do útoku, hra 1:1, a k tomu důrazná obrana a především velká bojovnost, to byly hlavní prvky naší hry.
Z jednotlivců odehrála skvělý turnaj Šafy, která kromě toho, že nevypustí jediný souboj, dokázala střelecky rozhodnout především těžké zápasy v play-off. K ní se přidaly tradičně i Ziky s Audi a kvalitní výkony předvedla i Lili a na křídlech Čelda, Zajda, Cvíďa a Ema. Spoustu černé práce především na pivotu odvedly Vrba s Mončou. Velkými oporami s vysokým procentem úspěšnosti byly i Hodl a Pavíz v brance.
Hrály: Brůhová Viktorie 73 střel / 53 branek, Cviklová Tereza 19/11, Čelustková Tereza 38/19, Hodlová Barbora 2/2, Indráková Klaudie 55/33, Jánská Ema 9/5, Pavízová Barbora Anna 2/1, Troníčková Lilian 21/16, Víchová Monika 6/1, Vrbová Nikola 7/7, Zajíčková Nina 30/13, Zikmundovská Nikola 56/27.
Chytaly: Hodlová Barbora, Pavízová Barbora Anna
DHC Plzeň II.
V pátek jsme měli na programu tři utkání:
Ljunghusens HK – 24:11
HK Senec – 24:5
Eintracht Berlin – 25:18
Holky do těchto zápasů nastoupily velmi zodpovědně a natěšeně. Byla na nich vidět velká chuť hrát, i když výsledky tomu úplně neodpovídaly. Narazili jsme na soupeře, kteří byli silově i herně na jiné úrovni (vyspělejší), a proto jsme s nimi nedokázali držet krok v obraně. I přes maximální snahu, kterou holky na hřišti odevzdaly, se nám nepodařilo vybojovat vítězství. Hlavním problémem, se kterým se potýkáme i v lize, zůstává obrana, na které musíme neustále pracovat.
V útočné fázi to bylo podobné – přes důraznou obranu soupeřek jsme se těžko prosazovali. Když už jsme se dostali do zakončení, většina střel končila uprostřed branky, což v této kategorii na gólmanky už nestačí. Střelba z dálky byla téměř nulová a k celkovému výsledku přispělo i větší množství technických chyb.
Po třech prohraných zápasech se nám odjíždělo domů těžko. Trochu jsem se obávala soboty, protože na holkách bylo znát zklamání a chuť do hry už nebyla taková jako v pátek, kdy měly vše před sebou. Přesto jsem měla z pátku pozitivní dojem – holky jsem pochválila za řadu pěkných individuálních i týmových akcí. Rozebrali jsme si všechna pozitiva i negativa.
V sobotu jsme odehráli dvě utkání:
CS Légendes – 20:13
TJ Sokol Újezd u Brna – 23:10
V obou těchto zápasech jsme rozhodně měli šanci vyhrát. Zradily nás však technické chyby a nepřesné přihrávky, které končily v rukou soupeřek. Opět jsme také mnoho nadějných akcí zakončili střelou doprostřed brány. Na soupeřích bylo vidět větší nasazení a upřímná radost z každého gólu. Vím, že je těžké se po prohrách znovu nabudit, ale právě to se musíme naučit. K vítězství patří i prohry a každý takový zápas nás posouvá dál.
V neděli nás čekalo Play-off:
Jekabpils – 20:17
Tento zápas jsme měli jednoznačně vyhrát. Narazili jsme na slabšího soupeře a ze začátku jsme vedli díky dobrým individuálním akcím. Soupeř nás, ale po několika našich chybách dotáhl a stav otočil. Pak už jsme výsledek jen zbrkle a v křeči doháněli, což vedlo k dalším zbytečným chybám.
Nechci poukazovat jen na chyby, ale je důležité si je pojmenovat, aby se holkám vryly do paměti. Určitým faktorem mohl být i míč velikosti 1, na který holky nejsou zvyklé (většina holek byla mladších a trénují s míčem velikosti 0), což zapříčinilo více nepřesností (podmínky však byly pro oba týmy stejné). Možná jsme s ním měli před turnajem trénovat více.
Holky si turnaj i přes náročné zápasy užily a rozhodně si zaslouží pochvalu za to, že to nevzdaly a i po prohrách jim nechyběl úsměv na tváři. Velké poděkování patří také rodičům za skvělou organizaci, podporu a hlasité fandění po celou dobu turnaje. Byli jste skvělí! 😊
Sestava: Aichingerová Nikola, Fiřtová Valérie, Fryčková Karolína, Kieftová Emma, Klaudová Kateřina, Kleinová Viktorie, Kulová Samanta, Macháňová Natálie, Machová Eva, Plchová Lucie, Polívková Veronika, Šrailová Lucie, Vodičková Nikol
Závěrečné poděkování pak rozhodně patří rodičům, a to nejen za každodenní pomoc s dopravou, ale i za to, že v halách při utkáních vytvořili skvělou atmosféru a byli holkám velkou podporou.
Obrovská gratulace pak nemůže minout naše minižačky, které naprosto suverénně ovládly svou kategorii a navázaly na již letitý triumf minižaček (dnes starších dorostenek) z roku 2018, které jím odstartovaly svou veleúspěšnou a mnoha medailemi ověnčenou kariéru. Věříme, že i aktuální šampionky budou v budoucnu stejně úspěšné a že na svoje starší klubové kolegyně navážou.
Fotky z turnaje naleznete na stránkách turnaje zde a od Jardy Rouba zde.