Mladší žačky vezou zlato z Vangl Cupu (Ivančice 26. – 28. 1. 2024)

| Přečteno 194x

Mladší žačky se po roce vypravili opět na oblíbený a výborně organizovaný Vangl Cup do Ivančic, kam jsme tentokrát mohli přivézt hned dvě družstva, která byla rozdělena dle ročníků. Starší hráčky 2011 měly určitě na co navazovat, a to nejen na medaile z minulých let, ale i na vítězství starších žaček, které v Ivančicích uspěly před týdnem. A můžeme směle hlásit, že hozená rukavice byla zvednuta! To mladší 2012 (doplněné třemi minižačkami), jely na turnaj především s cílem nabrat co nejvíce zkušeností a poprat se někdy z výrazně fyzicky vyspělejšími soupeři. A i to se podařilo.

Áčko (2011)

Po páteční cestě vlakem na holky čekal pouze jeden zápas, kterým bylo právě klubové derby, v němž měly podle očekávání navrch starší hráčky (17:6).

V sobotu už to pak byl proti Velkému Meziříčí o něco větší boj, ale především kvůli naší malé aktivitě v útoku (9:6). Stejně tak i proti slovenské Čadče jsme se trochu protrápili prvním poločasem (4:4), abychom pak ve druhém poločasu zápas rozhodli (8:4). Proti Zlínu se pak holky konečně probraly i v útoku a dobře se tak naladily na nejsilnějšího protivníka v turnaji (14:6).

Následný zápas proti Písku byl rozhodně ozdobou celého turnaje. Na posledním turnaji v Mostě nás tento soupeř porazil, tak touha oplatit mu porážku byla velká. V prvním poločasu to byl boj hlavně v obraně, která střelkyně k příliš zakončením z dobrých pozic nepustila. Ve druhém poločase jsme téměř celou dobu dotahovali náskok soupeře a ne a ne se dostat do vedení. To se nakonec podařilo až v úplném závěru, kdy jsme dvěma rychlými góly skóre otočili v náš prospěch (10:9).

Jak to v našem případě často bývá, tak po výborném výkonu přichází ten špatný, což se bohužel potvrdilo. Ve večerním zápasu proti Velké nad Veličkou (na turnaji třetí) jsme si v klidu kontrolovali první poločas (8:8) a věřili, že ve druhém skóre strhneme v náš prospěch. Vstup do druhého poločasu však nelze nazvat jinak, než jako katastrofální. Soupeři se podařilo především kvůli našim technickým chybám a nedůsledné obraně rychle vybudovat čtyřbrankový náskok a před námi stál nelehký úkol pokusit se skóre otočit. To se nakonec krůček po krůčku dařilo a 3s před koncem vystřelila Rybka pro nás více než šťastnou výhru a pro soupeře hodně krutou porážku (16:15).

V neděli nás jako první čekala hodně sympaticky hrající Olomouc. Nám však skvěle vyšel úvod, kdy jsme se dokázali prosazovat proti aktivní obraně soupeře a nakonec po nejlepším výkonu v turnaji jasně zvítězili (15:5).

Poslední dva zápasy však povedené rozhodně nebyly. Ivančicím jsme po slabém výkonu v útoku dokázali nastřílet pouze 7 branek (7:4) a ani proti Kobylisům rozhodně nešlo o výkon, který bychom od holek čekali (10:8).

Celkově je holky určitě potřeba pochválit za to, že zvládly velmi těžký zápas proti Písku a že nezabalily zápas proti Veličce, kde ke ztrátě bodů bylo velmi blízko. Nejblíže se našim představám blížil výkon proti Olomouci, kde i v útoku jsme předvedli rychlou házenou, kterou bychom však chtěli vidět pokaždé. Chválit je pak potřeba za výkon obrany, která si (s výjimkou výpadku proti Veličce) držela po celou dobu vysoký standard a byla tak hlavním faktorem, proč si z turnaje odvážíme zlaté medaile. Za to na hře v útočné fázi budeme muset ještě hodně zapracovat (pouze 110 vstřelených branek za 9 zápasů je velmi málo).

Z jednotlivců byla tentokrát v útoku největším tahounem Rybka, která se snažila soupeře přehrát rychlostí, nikoliv pouze silou. K ní se nejvíce přidala Kačka se Símou a Zuzkou. Důležité branky z křídla i proti těžkým soupeřům přidala Marky. V obraně pak tradičně hrála prim především Kačka, ale za obranu lze pochválit prakticky všechny.

Hrály: Boušová Natálie 2 branky, Kampfová Simone 19, Krejčí Kateřina 23, Kurešová Markéta 11, Markupová Adéla 2, Mojsza Anasztázia 2, Pivoňková Nela, Přerostová Amélie 3, Randová Zuzana 13, Roubová Eliška 1, Rybová Kateřina 32, Štolková Ema, Valentová Veronika 2

Chytaly: Boušová Natálie, Pivoňková Nela

Béčko (2012 a 2013)

Turnaj jsme odstartovali pátečním derby s „áčkem“ (našimi staršími kolegyněmi). Od první minuty bylo jasné, kdo má na hřišti navrch zkušenostně i fyzicky, ale i tak jsme i přes porážku 6:17 podali obstojný výkon.

Druhý den nás čekalo hned pět utkání a nevstoupili jsme do nich vůbec dobře. První utkání s Kobylisami (6:12) a druhé s Veličkou (5:15) byla obě jako přes kopírák. V obraně i v útoku jsme nepodávali týmový výkon, na který jsme u holek zvyklí. Z toho plynuly velké díry v obraně a střely z nepřipravených akcí v útoku.

Po probrání nedostatků jsme nastoupili k utkání s Velkým Meziříčím. Chvíli nám po obědě trvalo dostat se do hry, ale s každou další odehranou minutou byla na holkách vidět větší sehranost, týmovost a odhodlanost podat co nejlepší výkon. Prohra 6:11 mrzela, ale důležitější byl výkon, za který se již děvčata nemusela stydět.

Děvčata po zjištění, že mohou starší soupeře potrápit a být jim důstojným soupeřem nastoupila k za mě jejich nejlepšímu utkání turnaje se Zlínem. Už se vstupem na palubovku z hráček byla cítit jiná energie, která se velmi kladně podepsala na jejich výkonu. V obraně, kterou táhla především Domča jsme si pohlídali soupeřovu nejlepší hráčku a prakticky mu nedovolili cokoliv zahrát. V útoku jsme hrály spolu, házeli si míč dokola a předvedli spoustu krásných akcí. Velký díl k úspěchu přidala i lavička, která žila každým momentem zápasu a po závěrečném hvizdu jsme se radovali z prvního vítězství 11:9.

Večer nás ještě čekal silný Olomouc (nakonec čtvrtý). Po tak skvělém výkonu, jaký tým předvedl se Zlínem, jsme měli obavy, zda na svou hru dokážeme navázat, ale děvčata nás dokázala vyvézt z omylu. Prvnímu poločasu jsme prakticky vládli a pevnou obranou dokázali jít rychle do vedení 3:1. Po nepovedeném úvodu se soupeř probral a začal tlačit a prakticky nás uběhal. Když se nám podařilo vrátit se do obrany, měla Olomouc velký problém dotáhnout jakoukoli akci do gólu, bohužel my jsme přestali krátce začátkem druhé půle věřit v to, že ji můžeme ještě potrápit a v útoku jsme tropili ukvapené chyby, které byly povětšinou potrestány. Konec 4:13.

Poslední hrací den nás hned ráno čekaly domácí Ivančice. Chladným vstupem do utkání jsme domácí nechali odskočit na poločasových 2:5, což se pak ukázalo jako rozhodující kámen úrazu. V prvních minutách druhé půle nám soupeř příliš jednoduchými brankami ještě trochu odskočil (3:8) a vypadalo to, že je dohráno. Holky se ale na hřišti dokázaly neskutečně semknout a přesvědčit své hlavy o tom, že mají šanci utkání ještě zvrátit na svojí stranu a celý zbytek zápasu byly jasně lepším týmem. Čas ale ubýhal neúprosně a i přes velkou snahu a vůli jsme zvládli „pouze“ snížit na konečných 8:9. Prohra to byla hořká, ale rozhodně jsme z utkání odcházeli spokojeni, protože děvčata ukázala, že se nevdávají a i přes vysokou brankovou ztrátu bojovala do posledních sekund.

V předposledním utkání nás čekal nakonec stříbrný Písek. V prvním poločase nastoupil soupeř v plné síle a my se na větší a silnější hráčky jen těžko dokázaly prosazovat a i přesto, že jsme standardně dobře bránili. Fyzicky nás soupeř vždy přetlačil. Holky i zde ale nepřestávaly hrát a snažit se. Ve druhé půli Písek prostřídal a to pak byla k vidění krásná vyrovnaná partie a velmi pěkná házená. Konec 9:17.

Turnaj jsme zakončili bojem o osmou příčku proti slovenským Čadcím. Holky táhla touha po vítězství už od rozcvičky a to se pozitivně projevilo v zápasu. Opět jsme dokázali prakticky odstavit soupeřovu nejlepší střelkyni a ulehčili si tak celý průběh utkání. Nezaskočila nás ani závěrečná osobka, kterou se Čadce snažily zvrátit výsledek a vítězství 15:12 bylo už jen skvělou tečkou za parádním turnajem a odměnou za předvedené výkony – až na první dvě sobotní utkání 😉

Celkově mi děvčata udělala velkou radost a jsem ráda, že dokázala z hlav vymazat úvodní neúspěchy a přepnou se do modu „chci podat co nejlepší výkon.“ Opět nás zdobila velmi pevná obrana, která dělala problém nejednomu silnému soupeři. V útoku jsme postupně sbírali odvahu a i přes to, že jsme zde nebyli tak aktivní, jak bych si představovala, dokázali jsme vyprodukovat několik krásných akcí a gólů. Velkou pochvalu zaslouží i Kačka v brancek, kterou po turnaji, kde ji jen párkrát vystřídala také pěkně chytající Babu, zdobí 42% úspěšnost. Velké díky a pochvala patří závěrem i posilám z minižaček Lili, Kája a Zajda, které se rozhodně nenechaly staršími hráčkami zastínit a byly nedílnou součástí týmu jak v útočné činnosti, tak v té obranné.

Hrály: Bergerová 17, Brabcová, Chovanová 8, Duchková 1, Lepší, Mašková 12, Michalidesová 6, Troníčková, Urbanczyková, Zajíčková 5, Zapletalová 1, Zelená 10, Šliková 4, Štolková

Chytaly: Duchková a Zapletalová

Speciální pochvala pak patří rodičům, a to nejen za odvoz věcí, ale především za neúnavné fandění během zápasů, kdy nám vytvořili více než domácí atmosféru. Věříme, že takové podpory se nám bude dostávat i na dalších turnajích.