1. liga mladších dorostenek: DHC Plzeň 23:27 HK Slavia VŠ Plzeň (8.11.2025)
| Přečteno 391x
Sobotní dopoledne nám v rámci šestého kola 1. ligy mladších dorostenek přineslo očekávané plzeňské derby proti našim mladším kolegyním z HK Slavia VŠ Plzeň. Zajímavostí tohoto utkání bylo, že obě družstva společně trénují třikrát týdně. Na sportovní rivalitě to však nijak neubralo.
Před zápasem jsme hráčky nabádali k obezřetnosti. Byli jsme jasným favoritem – věk, fyzická síla, zkušenosti z loňského ročníku i dosavadní výsledky mluvily jednoznačně v náš prospěch. Bohužel jsme do utkání nastoupili oslabeni o zraněné Rozu, Elču a stále ještě absentující Housku. Z tohoto důvodu jsme sáhli do starších žaček a povolali Zuzku, která už několikrát výborně pomohla B týmu ve druhé lize.
Role favorita se však rozplynula hned po úvodním hvizdu. Mladší soupeřky na nás vlétly a už po čtyřech minutách jsme prohrávali 1:3. Na začátku to ještě nic neznamenalo, ale bylo jasné, že nasazení, chuť a hlad po bodech jsou na straně Slavie. To se bohužel potvrdilo po celý zápas. Naše obrana, zejména ve středu pole, byla tragická. Mladší hráčky – často i o dva roky – vyhrávaly většinu osobních soubojů, a to i těch silových. Jednoznačně se projevilo podcenění soupeře. Zatímco na pátečních trénincích podobné situace zvládáme, v ostrém zápase to bylo přesně naopak.
Problém nebyl jen v postavené obraně, kde jsme souboje prohrávali, ale i v pomalém návratu. Když Slávistky přepínaly na šestý rychlostní stupeň, my jsme byli sotva na dvojce. Pokud se nám už podařilo ubránit, dokázali jsme soupeřky přehrát rychlým útokem. Jenže těchto situací bylo málo, protože jsme většinu našich obran končili inkasovaným gólem.
V útoku jsme v prvním poločase problém neměli, jen zakončení mělo být přesnější. Výborně chytající Andul nás trápila po celý zápas. Po oddechovém čase ve třinácté minutě, kdy jsme prohrávali 5:7, jsme měli snad jediný úsek, kdy jsme byli lepším týmem. Po dvou brankách Lízy a Lili a trefě Ádi jsme otočili na 8:7, respektive 10:9. V tu chvíli se zdálo, že kvalita a zkušenost se začínají překlápět na naši stranu. Bohužel to vydrželo jen do dvacáté třetí minuty, kdy si soupeřky znovu vzaly vedení. Poločas nakonec skončil remízou 12:12.
Ve druhém poločase jsme předvedli ještě horší výkon než v prvním, což jsem si upřímně nedokázal představit. Střed obrany zůstal děravý a navíc jsme přestali být nebezpeční v útoku. Obrana Slávie byla mnohem pevnější a našim spojkám, které hrály prakticky bez střídání, začala docházet energie. Souboje 1 na 1 jsme téměř nevyhrávali, kombinační hra se vytratila a útoky jsme řešili zbrkle.
Ani změny obranného systému, z předsunuté na 1–5 nebo později na 3–3, nepřinesly žádný efekt. Po celých šedesát minut jsme se nedokázali dostat do tempa, přidat na důrazu ani pořádně zabrat v obraně.
Od dvacáté minuty druhé půle jsme měli ještě světlý moment, kdy Lůca několikrát získala míč a v rychlém přechodu se dařilo Líze, která tlakem připravovala pozice pro Lili. Ta v závěru držela naše naděje přesnou střelbou a tři minuty před koncem vyrovnala na 23:23. Byl to její čtvrtý gól z našich posledních pěti. Bohužel to byl zároveň náš poslední zásah v zápase.
V samotném závěru se mladší Slávistky znovu nadechly k bojovnému výkonu, vyhrály závěr 4:0 a celé derby zaslouženě ovládly výsledkem 23:27.
Pochvalu si u nás zaslouží Líza, která byla nejlepší útočnicí spolu s přesně zakončující Lili, a také všechny tři brankářky. I když žádná z nich neměla ideální statistiky, za takto děravou obranou předvedly solidní výkon.
Prohra v derby je velká facka, kterou jsme zřejmě potřebovali. Na našich cílech a plánech to nic nemění, ale snad si všichni uvědomíme, že bez poctivého nasazení, správného nastavení do zápasu a bojovnosti budou všechny tyto cíle úplně zbytečné.
Hrály:
Kovářová 4, Limberská 1, Rittichová 3/1, Ládová 6, Poláčková, Randová, Samcová 3, Holatová 2, Poskočilová, Křížková 3, Sedláčková 1
Chytaly: Sýkorová, Kaucká, Soukupová