| Přečteno 276x

V sobotu 6. června 2026 se v Praze na Mináčku uskutečnil turnaj pro hráčky ročníků 2016 a 2017. Turnaj nám ukázal, jak na tom herně budeme v příštím roce, kdy naše děvčata nastoupí v kategorii minižaček proti stejně starým soupeřkám.
Do turnaje jsme přihlásili dva týmy – DHC Plzeň Černá a DHC Plzeň Růžová. Hrálo se systémem každý s každým a hrací doba byla 2 × 15 minut.
Do turnaje vstoupil nejprve tým DHC Plzeň Černá zápasem proti Ústí nad Labem. Se soupeřem jsme už měli zkušenost z domácího Memoriálu Karla Šulce, kde skončil hned za námi na druhém místě v házené 4+1, a proto jsme věděli, že nás nečeká nic jednoduchého.
Začátek utkání se nám však povedl. První branku našeho týmu na turnaji vstřelila Nelča po pěkné individuální akci a následně na ni navázala několika góly Nikoleta. Od úvodních minut jsme si vytvořili náskok, který jsme postupně navyšovali. Do střelecké listiny se nakonec zapsalo hned sedm různých hráček a utkání jsme dovedli k pohodlnému vítězství 21:7.
Ve druhém utkání nastoupil náš tým DHC Plzeň Růžová proti týmu Černá. Také zde jsme si rychle vypracovali náskok a postupně jej navyšovali až do závěrečného hvizdu. Výsledkem byla výhra 23:8.
Třetí zápas nabídl z našeho pohledu největší drama, především v prvním poločase. Soupeřem bylo Milevsko. Do utkání jsme opět vstoupili velmi dobře a v jednu chvíli jsme vedli už o tři branky. Soupeř však disponoval velmi šikovnou a rychlou střední spojkou, která nám dělala značné problémy. Milevsku se tak podařilo do poločasu vyrovnat na 9:9.
Naše hráčky si ale věřily a chtěly utkání za každou cenu vyhrát. Díky zlepšené obraně a postupnému navyšování skóre se nám podařilo znovu odskočit a soupeře definitivně zlomit. Konečný výsledek byl 22:14.
V předposledním utkání nás čekaly Kobylisy. Soupeř nedisponoval tak zkušenými hráčkami, a tak jsme si bez větších komplikací dokráčeli pro jasné vítězství 23:2.
Před námi už zůstal pouze poslední soupeř, který dělil tým DHC Plzeň Černá od historicky prvního turnajového vítězství tohoto dvouročníku hráček. Tím soupeřem byla domácí DHC Slavia Praha.
Ani v tomto utkání naše děvčata nenechala nikoho na pochybách, že si chtějí odvézt zlaté medaile. Po dalším vítězství 23:8 mohly vypuknout oslavy. Tým DHC Plzeň Černá si došel pro zlaté medaile naprosto zaslouženě.
Nejužitečnější hráčkou našeho týmu byla zvolena Terezka Pavelků za svou aktivitu v útoku a vysokou střeleckou úspěšnost. Individuální ocenění si odnesla také Niky Tyllová, která se stala nejlepší střelkyní celého turnaje.
Celkově:
Celkové hodnocení týmu nemůže být jiné než pozitivní. Podařilo se nám turnaj vyhrát a získat tak první historické zlato pro tento tým hráček ročníků 2016 a 2017. Dalším pozitivem je skutečnost, že se do střelecké listiny zapsaly všechny hráčky.
V brance po celý turnaj předváděla dobré zákroky Fialka, i když si občas vybrala také slabší chvilku. Rezervy stále má v rychlé rozehrávce z branky přímo do trháku na volnou hráčku. Na tom je potřeba dále pracovat, nicméně zlepšení je již patrné.
Střeleckým tahounem byla opět Nikoleta, která se 48 brankami zaslouženě ovládla tabulku střelkyň. Také ona však má stále na čem pracovat. Především na spolupráci se spoluhráčkami, protože někdy raději útočí proti postavené obraně místo přihrávky volné spoluhráčce.
Naopak Nelča má přednosti přesně opačné. Jejích 17 asistencí v turnaji hovoří za vše. Výborný přehled ve hře a dlouhé přihrávky na volné spoluhráčky byly na velmi vysoké úrovni. Stejně tak přihrávky do pivota nebo na sbíhající křídla byly ozdobou naší týmové hry. Někdy však tyto varianty volí až příliš často, což vede ke zbytečným chybám. Je potřeba více útočit na branku a nebát se zakončení.
Braby se na spojce často pokoušela o uvolnění jeden na jednoho. Bohužel jí při tom několikrát utekl míč při driblinku. Je však vidět, že se nebojí převzít odpovědnost a dokáže dávat důležité góly. Potřebuje zapracovat na střelecké technice a správném natočení těla při zakončení.
Lucka přispěla několika brankami i zisky míčů v obraně. Největší rezervy zde vidíme v celkovém pohybu – rychlejším přechodu do útoku, aktivní práci nohou v obraně a větší ochotě se vrhnout za volným míčem.
Laura na pozici pivota ukazuje, že s přibývajícími zápasy získává více zkušeností i chuti do hry. V útoku se stále častěji dostává do správných pozic pro převzetí míče. Prostor ke zlepšení však stále v tomto ohledu je. Také se potřebuje lépe rozhodovat, kdy zakončit a kdy ještě přihrát lépe postavené spoluhráčce. Její uvolnění „rusákem“ vypadá velmi dobře, jen je potřeba jej trochu zrychlit. Zlepšení je vidět i v obraně, kde už krásně zavírá volné prostory.
Sabi, která má z celého týmu nejméně zkušeností, udělala během posledních měsíců jeden z největších výkonnostních skoků. Vyniká především důraznou obranou, kde dobře zavírá prostory a soupeřkám nic nedaruje. Silnou stránkou je také rychlý přechod do útoku. Díky výbornému zpracování dlouhých přihrávek od Nelči dokázala vstřelit několik branek. Navíc se může pochlubit velmi vysokou úspěšností střelby.
Z křídel odehrála nejlepší turnaj Pavelka, kterou jsme také vyhlásili hráčkou týmu. Velmi dobře pracovala v rychlém útoku a stejně jako Sabi měla vysokou střeleckou úspěšnost. Rezervy má především v obranné činnosti, kde je potřeba větší soustředění na správné postavení a důraz.
Vannesa se rovněž dostávala do výborných střeleckých pozic a aktivně se zapojovala do rychlého útoku. I ona dokázala vstřelit několik branek. Vannesa s Pavelkou také každá získala několik míčů v obraně. V obraně je třeba přidat na důrazu a správném obranném postavení.
Verunka prokázala podobné přednosti – rychlý přechod do útoku a dobrý výběr volných prostor. Nižší střelecká úspěšnost je způsobena především nesprávným postavením střelecké ruky, na čemž budeme dále pracovat. Také ona potřebuje zlepšit postavení v obraně a přidat na důrazu.
Práce je tedy před všemi hráčkami stále mnoho. Turnaj nám však jasně ukázal, že jsme na správné cestě. Další dovednosti i případné nedostatky si budeme moci ověřit už následující víkend. Čeká nás poslední turnaj 6+1 v této sezoně v Písku.
Držte nám palce!
Děkujeme všem rodičům za skvělou podporu, fandění a vytvoření výborné atmosféry během celého turnaje.
Hrály a zlaté medaile získaly: Alexandr, Brabcová, Fialová, Kočišová, Kubrichtová, Pavelková, Přerostová, Tyllová, Šourková, Voráčková
DHC Plzeň Růžová zahájil turnaj zápasem proti silnému soupeři z Milevska. Z trenérského pohledu se jednalo o nejlepší utkání našeho týmu na celém turnaji. Hráčky byly od rána odhodlané, natěšené a maximálně soustředěné.
První poločas byl velmi vyrovnaný. Chvíli jsme prohrávali o dvě branky, následně jsme naopak o dvě vedli. Poločasový stav 8:8 tak přesně odpovídal průběhu utkání. Ve druhém poločase pokračoval podobný obraz hry. Hráčky bojovaly v obraně a v útoku se velmi dobře uvolňovaly i zakončovaly. Bohužel pět minut před koncem se soupeři podařilo odskočit na rozdíl dvou branek a nám už se náskok nepodařilo stáhnout. Po velmi dobrém výkonu jsme nakonec prohráli 15:17, což všechny mrzelo.
Velkým pozitivem bylo, že se do střelecké listiny zapsaly všechny hráčky kromě jedné. K vítězství chybělo opravdu málo. Někdy hráčkám scházela odvaha proti fyzicky silnějším soupeřkám, jindy rozhodla absence individuálního sebevědomí. Přesto to byl velmi povedený zápas a všechny naše hráčky zaslouží pochvalu.
Druhý zápas proti našemu týmu DHC Černá byl od začátku v režii soupeře, který disponoval většími zkušenostmi a staršími hráčkami. Utkání jsme prohráli 8:23.
Ve třetím zápase jsme se sice rozjížděli pomaleji, ale postupně jsme se dostávali do tempa. V 6. minutě jsme prohrávali 2:4, následně jsme však začali soupeře dotahovat. V 11. minutě vyrovnala Majda na 8:8. Další branky Majdy a Terky nás posunuly do vedení 10:8, ale soupeř dokázal srovnat na 10:10. Ještě před přestávkou se nám zásluhou stejných střelkyň podařilo odskočit na 12:10.
O poločase jsme hráčky nabádali, aby pokračovaly ve stejném nasazení a věřily ve vlastní schopnosti. Vstup do druhého poločasu se nám vydařil skvěle. Branky Terky, Emi a Majdy nás dostaly do vedení 15:10. Poté jsme už skóre postupně navyšovali až na konečných 21:13. Hráčky se tak mohly radovat z prvního vítězství na turnaji.
Po tomto utkání následovala delší pauza, kterou si hráčky zpestřily vodními pistolkami a dalšími aktivitami. Bohužel se to podepsalo na výkonu v následujícím zápase. Do utkání jsme nastoupili velmi laxně a neuvěřitelná ledabylost i nesoustředěnost vedly k tomu, že jsme v 6. minutě proti DHC Slavia Praha prohrávali 0:3.
Po několika minutách jsme byli nuceni prostřídat sestavu a nepomohl ani oddechový čas, během kterého jsem hráčkám důrazně vysvětloval, že takový přístup nestačí. Sice přišlo menší zlepšení, ale na kvalitního soupeře z Prahy to nestačilo. Ten se tak zaslouženě radoval z vítězství 12:9.
Poslední zápas proti Ústí nad Labem byl především bojem se silami. Velké horko a pouze dvě hráčky na lavičce se nakonec podepsaly na porážce 17:28. V tomto utkání držela prapor našeho týmu Emilka, která vstřelila čtyři branky. Výborný výkon, neúnavný tah na branku a velkou chuť do hry však předvedla především Elza, která proměnila osm z devíti střel.
Tým tak zakončil turnaj se čtyřmi porážkami a jedním vítězstvím. V minitabulce tří týmů nakonec obsadil pěkné 4. místo. Velkého individuálního úspěchu dosáhla Emilka Kubatová, která byla vyhlášena nejlepší hráčkou turnaje. Jako nejužitečnější hráčku našeho týmu jsme vybrali Elzu, která bojovala v každém utkání.
Celkově:
Největším tahounem týmu byla Terka Úhlářová. Ze všech hráček má nejvíce zkušeností, které dokáže přenést i na hřiště. Stále však bojuje se soustředěností, i když je v tomto směru vidět postupné zlepšení.
Dalším tahounem byla Emilka, která se v každém zápase snaží vytvářet si střelecké příležitosti, chodí do uvolnění a nebojí se ani střelby z výskoku. Někdy však až příliš spoléhá sama na sebe a přehlíží volné spoluhráčky. Také jí občas chybí větší odvaha proti fyzicky silnějším soupeřkám, což bylo nejvíce patrné v zápase proti Milevsku.
Výraznou střeleckou oporou byla také Elza, zejména v posledním utkání, kdy na sebe vzala velkou část odpovědnosti. Stejně jako Emilka však někdy zbytečně zakončuje proti zformované obraně místo přihrávky lépe postavené spoluhráčce. U ní je potřeba pracovat především na maximální soustředěnosti a plnění taktických pokynů.
Spojky Majda a Kája střídají lepší okamžiky s těmi slabšími. Nejvíce jim chybí odvaha chodit do osobních soubojů a dostávat se až k brankovišti soupeře. Přesto je vidět postupné zlepšování jak v útočné, tak obranné činnosti. V obraně navíc postupně přidávají na důrazu, kde mají stále prostor pro další posun. Kája si navíc vyzkoušela i roli brankářky a předvedla několik velmi pěkných zákroků, z čehož máme velkou radost.
Další, kdo se představil v brance, byla Andy. Té se daří především při sedmimetrových hodech soupeřů, na které se pomalu stává specialistkou. Přidává i dobré zákroky během hry, i když někdy schází větší soustředění na každou střelu. Podobné je to i při hře v poli, kde by jí prospělo více odhodlání. Na druhou stranu, když se v obraně do souboje opravdu opře, jen málokoho pustí dál, a za to si zaslouží pochvalu.
Z křídel se střelecky nejvíce dařilo Emče, která se díky dobrému pohybu a uvolnění dostává do výborných pozic a dokáže je proměňovat. Další dvě křídla, Zorka a Loty, zatím sbírají cenné zkušenosti a je vidět, že se postupně zlepšují. Máme radost především z toho, že se nebojí hrát, bojují a dokázaly na turnaji vstřelit své branky.
Celkově tým nejvíce trápí nedostatek odvahy a kolísající soustředěnost. Věříme však, že právě v těchto oblastech se budou hráčky nadále zlepšovat a že jejich výkony půjdou jen nahoru.
Hrály: Bernardová, Kubatová, Matasová, Nováčková, Račáková, Šourková Andrea Uhlářová, Vanclová, Zemanová