Mladší žačky na Šulcáku (8. – 10. 5. 2026)
| Přečteno 320x
Největšího turnaje pro nejmenší házenkářky se zúčastnila i dvě družstva starších žaček.
DHC Plzeň černá
Družstvo bylo tvořeno zkušenějšími hráčkami a určitě do domácího turnaje vstupovalo s velkými ambicemi. Ty se však bohužel rozplynuly hned v pátečním dopoledni.
První utkání proti Jindřichově Hradci, který jsme naposled v kvalifikaci Házenkářského desetiboje porazili, připomínalo spíše vodní pólo. Holky se bohužel vůbec nedokázaly vyrovnat s mokrým míčem a především v prvním poločasu, v němž jsme za 12,5 min vstřelili pouhou jednu branku, neměla naše hra s házenou vůbec nic společného. Druhý poločas byl již o malinko lepší, ale i tak jsme v oboustranně nehezkém utkání plném technických chyb prohráli (6:10).
Druhé utkání proti Bohunicím patřilo rozhodně mezi naše nejhorší v sezoně. Již rozcvička byla hodně vlažná a špatné předzápasové nastavení se přelilo i do hry. V útoku se nám ještě jakž takž dařilo, ale v obraně nebyly holky schopné ubránit vůbec nic (15:17). Po prvních dvou utkáních tak bylo jasné, že postup mezi nejlepší, kam postupovaly pouze dva týmy z každé skupiny, by se rovnal zázraku. A ten se bohužel nekonal.
Třetí utkání s Turnovem již bylo o trochu lepší, ale s ohledem na menší herní zkušenost soupeře měl být rozdíl skóre o hodně vyšší (17:10). Hodně nepovedené pak bylo i utkání proti Kobylisům, v němž nebýt brankářek, tak bychom jen stěží odcházeli jako vítězi (13:11).
Po hodně důrazné domluvě holky konečně dokázaly přepnout na vyšší level a ve večerním utkání proti Hájům už konečně naše hra snesla přísnější měřítko (20:7).
Do soboty jsme vstupovali s jasným cílem napravit nepovedený dojem z pátku, což se naštěstí podařilo. S Chebem to ještě především v útoku žádná velká sláva nebyla, ale v obraně jsme soupeře nepustili vůbec k ničemu (12:3).
Proti Ivančicím nám dlouho trvalo, než jsme se vyrovnali s téměř celoplošnou osobní obranou soupeře. Ten si díky výbornému pohybu dokázal v prvním poločasu vybojovat čtyřbrankový náskok. V druhém poločase však ivančickým házenkářkám, hrajícím téměř bez střídání, zřetelně docházely síly, a my jsme začali jejich náskok dotahovat. Ke konci utkání jsme pak otočili naopak do dvoubrankového vedení, a to se nám již podařilo udržet (15:14).
Asi nejlepší utkání jsme odehráli proti Velké nad Veličkou. První poločas jsme (i přes rozbor kombinací soupeře) ne úplně pozorně bránili (9:8), ale ve druhém už jsme soupeře jasně přehráli a mohli se radovat ze zaslouženého vítězství (18:11).
V dobrém nastavení pak holky pokračovaly i v neděli proti Písku B (ten byl ale silnější něž áčko), v němž jsme měli od prvních minut jednoznačně navrch a zápas dovedli k jasné výhře (19:12).
Celkově jsme skončili na 13. místě z 36 účastníků, což jistě není umístění, nad kterým bychom mohli jásat. Celkové umístění bohužel ovlivnily první dva nepovedené páteční zápasy, po kterých bylo jasné, že na lepší než právě 13. místo už pomýšlet nemůžeme. Veškerá zbývající utkání se nám již naštěstí podařilo vyhrát a aspoň trochu si napravit pošramocenou reputaci. S vědomím toho, že ve finálové skupině o 1.-3. místo hrály Vršovice a Milevsko, s nimiž jsme letos hráli naprosto vyrovnaně, bylo určitě v našich možnostech dosáhnout lepšího umístění.
Šanci na reparát budou mít holky na konci května, kdy se v Chrudimi v konkurenci nejlepších družstev z celé republiky zúčastníme finálového turnaje Házenkářského desetiboje. Již nyní je však jasné, že budeme-li chtít bojovat o medaili, bude potřeba předvést jak v disciplínách, tak i ve hře o hodně lepší výkony.
Hrály: Brůhová Viktorie 36 střel / 25 branek, Cviklová Tereza 21/10, Čelustková Tereza 13/5, Fryčková Karolína 12/9, Hodlová Barbora 8/7, Indráková Klaudie 35/24, Jánská Ema 11/5, Pavízová Barbora Anna 3/1, Troníčková Lilian 16/9, Víchová Monika 5/4, Vrbová Nikola 5/4, Zajíčková Nina 18/7, Zikmundovská Nikola 33/25
Chytaly: Hodlová Barbora, Pavízová Barbora Anna
DHC Plzeň růžová
Tradiční již 33. ročník Memoriálu Karla Šulce je úspěšně za námi. Během celého turnaje jsme si užily spoustu zábavy, odehrály mnoho zápasů a holky měly opravdu nabitý program. Velkým bonusem bylo také krásné počasí, které nám vyšlo na jedničku, a tak jsme si celý víkend mohly naplno užít.
Rozepisovat jednotlivé zápasy by bylo tentokrát opravdu složité, protože jsme jich odehrály velké množství. Za zmínku ale určitě stojí hned první utkání proti pražské Slavii, ve kterém jsme předvedly velmi hezký výkon. Holky ukázaly bojovnost, nasazení a chuť vyhrát, přestože jsme nastupovaly brzy ráno. Po závěrečném hvizdu byla vidět obrovská radost z vítězství, které bylo bohužel zároveň naším jediným na tomto turnaji.
V dalších zápasech se nám už tolik nedařilo a často jsme prohrávaly větším brankovým rozdílem. U holek je stále vidět, jak moc jejich výkon ovlivňuje síla soupeře. Pokud nastoupí proti silnému týmu, často se stáhnou, bojí se hrát a dělají zbytečné chyby. Naopak proti hratelným soupeřům dokážou hrát s mnohem větším sebevědomím a energií.
Pozitivní ale je, že zápas od zápasu byl náš výkon lepší. Holky si na sebe více zvykaly, byly sehranější a dokázaly předvést i několik velmi povedených akcí – například nahrávky do náběhu nebo pěkné situace jedna na jednu. Stále nás však provází problém se silou, která chybí jak v útoku, tak i v obraně. I proto inkasujeme větší množství branek. Je ale jasné, že právě fyzická stránka přijde s časem a dalším tréninkem. Do budoucna musíme zapracovat také na přesnosti přihrávek, střelbě na bránu a zpracování míče.
V brance se střídaly Ema s Luckou. I když máme v této oblasti ještě rezervy, obě brankářky předvedly v některých zápasech velmi slušné výkony a tým několikrát podržely. Na závěr si holky určitě zaslouží velkou pochvalu. Důležité je, že si turnaj užily, nasbíraly další cenné zkušenosti a celý víkend se obešel bez zranění, za což jsme moc rády.
Hrály: Aichingerová Nikola, Fiřtová Valérie, Jůdlová Michaela, Kieftová Emma, Klaudová Kateřina, Kleinová Viktorie, Kulová Samanta, Macháňová Natálie, Machová Eva, Plchová Lucie, Polívková Veronika, Šrailová Lucie, Vodičková Nikola