1. liga mladších dorostenek: HAJMK Velká nad Veličkou 33:30 DHC Plzeň (2.5.2026)
| Přečteno 207x
Na další kolo 1. ligy mladších dorostenek jsme odjeli v sobotu 2.5. na jednu z nejdelších cest, konkrétně do Velké nad Veličkou. Díky začátku zápasu v 15 hodin jsme naštěstí nemuseli vstávat nijak přehnaně brzy. Navíc jsme mohli cestovat velkým autobusem, což výrazně pomohlo pohodlí cestování.
Tým z Veličky je pro nás na jejich půdě dlouhodobě neoblíbeným soupeřem. Prohráli jsme tam poslední tři ligové zápasy v součtu mladších i starších dorostenek. V mladších dorostenkách jsme navíc věděli o velké síle soupeřek. Nejenže se Moravanky pohybují celou sezonu mezi druhým a třetím místem tabulky, ale zároveň doma porazily Most, Slávii Praha, Zlín a další týmy z čela tabulky. Byl jsem proto velice rád, že se téměř celý tým šel ve čtvrtek podívat na dohrávku zápasu Slávie právě s Veličkou, kdy jsme si mohli dobře načíst hru našeho víkendového soupeře.
Všechny tyto atributy zmiňuji naprosto záměrně, abych v následujících větách zdůraznil, jak špatný výkon jsme ve všech směrech předvedli. Cesta proběhla naprosto v pořádku, v krásném počasí jsme do haly dorazili s bezpečným časovým předstihem a mohli jsme se naplno věnovat předzápasovému podrobnému rozboru soupeře. Hra Veličky je poměrně jednoduše čitelná, založená především na silových soubojích spojek 1 na 1, a to z drtivé většiny kličkou přes ruku. Holky jsme na to samozřejmě upozornili a zároveň to samy viděly ve čtvrtek.
Už rozcvička před zápasem ale jasně naznačovala, jak velký průšvih tento zápas bude. Čistý čas rozběhání byl přesně čtyři minuty. Následovalo protažení v chůzi při absolutně šíleném zápasovém playlistu domácích, kdy z reproduktorů zaznívaly písně Sebastiana, Marka Ztraceného a podobné věci. Na to jsme bohužel reagovali zpěvem a úsměvy a z chůze jsme přešli do stoje při přihrávkách. Tou dobou jsem měl tep asi 190 a Filip mě musel držet hodně zpátky a snažil se holkám domluvit po dobrém. A tohle byl vlastně obrázek následujících 60 minut.
Za prvních osm minut jsme prohráli 90 % jakýchkoliv soubojů 1 na 1, pochopitelně kličkou přes ruku nebo „Rusákem“. Jen díky Terce byl v tu chvíli stav zápasu 2:2 a následoval time-out, kdy už nevydržel ani Filip a pokusil se holky nastartovat dost důrazným proslovem, což zafungovalo například ve Zlíně, kde jsme měli podobný start utkání. Bohužel dnes by nás asi neprobudila ani svěcená voda.
Zbytek poločasu se vezl v naprosto stejném tempu. Obrana si nepomáhala, každý se snažil ubránit svoji hráčku, což se nedařilo. Nestíhali jsme jak na nohou, tak silově (s holkami, které trénují třikrát týdně bez posilovny, jak mi nezapomněl po zápase připomenout místní předseda klubu). Abych jen nekritizoval, tak v útoku naše hra nebyla špatná. Dokázali jsme se celkem bez problému prosazovat v postupném útoku. Rychlé útoky nebyly možné, protože jsme prakticky z každé obrany inkasovali. Poločas skončil naprosto zázračně remízou 16:16.
O poločasové přestávce jsme se všichni zhluboka nadechli a bez zbytečných emocí jsme si v klidu řekli, že když přidáme zhruba o 20 % – tedy alespoň na nějakých 40 % našich možností – zápas vyhrajeme. Zkusili jsme změnit obranný systém na holkami neoblíbený 1–5. Nějakou větší změnu jsme zkrátka zkusit museli.
Bohužel ani poločasová pauza nám nepomohla. Během druhého poločasu jsme zkusili v útoku hru na dva pivoty, zmíněnou obranu 1–5, poté zataženou obranu 0–6, nakonec i vytaženou obranu 3–3, ale obraz hry se nezměnil ani o kousek. Nechci to dále protahovat, protože vlastně ani není co psát.
Zápas jsme naprosto zaslouženě prohráli 33:30 a byl to náš nejhorší výkon od zápasu s Paříží na turnaji ve Slovinsku. Je naprosto jedno, kdo dával góly, protože v obraně jsme propadli po všech směrech. Jak už jsem psal, pochvalu si zaslouží Terka v bráně a ještě bych vyzdvihl Maru, která chvílemi bránila na spojce a byla jednoznačně naší nejlepší obránkyní.
Vůbec mi nevadí prohrát proti silnému soupeři venku, ale tentokrát mi hodně vadí způsob, jakým jsme prohráli. Doufám, že si po tomhle víkendu sedneme zpátky na zem, nakopneme tréninky a v posledních třech zápasech se vrátíme ke krásné hře, kterou holky umí a kterou jsme předváděli v posledních kolech. Rozhodně neskládáme zbraně – tenhle zápas je zapomenutý a jedeme dál. Sezona je pořád rozehraná parádně. Již v neděli 10.5. nás od 14:00 čeká domácí utkání s nepříjemným soupeřem z Jindřichova Hradce a věřím, že i fanoušci nám přijdou pomoci nakopnout se zpět k dobrému výkonu.
Hrály:
Kovářová 1, Rogozov, Rittichová 4, Samcová 2, Holatová 1, Červená 13/5, Výborná 5, Poskočilová 3, Sedláčková 1
Chytala : Soukupová