Starší žačky na Prague Handball Cupu (3.-5.4.2026)
| Přečteno 177x
O velikonočním víkendu se výprava DHC Plzeň vydala na tradiční mezinárodní turnaj Prague Handball Cup. Mezi devíti týmy nastoupily hned dva týmy v kategorii starších žákyň rozděleny podle ročníků (DHC Plzeň I – 2011, DHC Plzeň II – 2012).
DHC Plzeň I
Los základní skupiny nás v pátek zavedl na tři utkání v hale Třebešín. První zápas nám přisoudil chorvatský ŽRK Zrinski Čakovec. Tento zápas určitě neodpovídal našim představám a tomu, jakou házenou se chceme prezentovat. Odpovídajíc výkonu jsme také prohráli 20:17. Po zápase přišly pro hráčky jasné pokyny, co se musí změnit a plnit, abychom na takový výkon již nenavázaly. Hned poté jsme si tedy zvedli náladu „tréninkovým“ utkáním s Team Aalborg SV z Dánska, který jsme porazili 30:5. Večer jsme si pak zlepšeným výkonem poradili i s Bytčou 16:10 a těšili se, co přinese sobotní dohrávka základní skupiny. Nejprve jsme si jasně poradili s německým HSV Grimmen 1992 19:10 a i přes bídnou koncovku i s Kuřimí 15:12. Do nedělních vyřazovacích bojů jsme tedy šli z druhého místa ve skupině.
Nadstavbovou část jsme odstartovali utkáním se Stupavou, kde jsme si dokázali hru soupeře pohlídat a hlavně díky skvělé šňůře sedmi branek od deváté do patnácté minuty jsme uhájili vítězství 18:12. Další zápas proti Českým Budějovicím jsme také nepustili do velkého dramatu a po vítězství 19:10 postoupili do osmifinále mezi TOP 16 týmů turnaje. Proti dánským hráčkám Team Helsinge bylo utkání již značně dramatičtější. Po poločase, který jsme prohrávali 8:10 jsme rychle srovnali a zápas se přeléval ze strany na stranu. V samotném závěru dokonce soupeřky hrály pouze ve čtyřech hráčkách, ale i trocha štěstí nakonec stála při nich a po porážce 15:17 naše pouť skončila.
Hodnocení trenérky Věry Jordanovové:
„Kromě prvního zápasu, kde nám chyběl zápal pro hru, nemohu holkám vytknout, že by do utkání nešli s vervou. Za pátek a sobotu se nám s jednou prohrou povedlo postoupit ze skupiny z druhého místa. V neděli už nás čekali zápasy s náhlou smrtí. První utkání proti Stupavě jsme zvládli na výbornou s velkým odhodláním a bojovností. Druhý zápas nás čekal soupeř z Českých Budějovic a i tento zápas jsme podali spolehlivý a zodpovědný výkon. Posledním soupeřem nám byl dánský Team Helsinge. Holky i v tomto utkání bojovaly ze všech sil a předvedly několik návratů do zápasu. V posledních třiceti sekundách se nám nepodařilo srovnat a soupeř ještě stihl vstřelit branku a potvrdit své vítězství, a tím i naší porážku a konec na tak prestižním turnaji. Jsem ráda za předvedené výkony od všech hráček a doufám, že se nám holky vrací do starých kolejí, jako na začátku sezóny, kdy si věřily a dokázaly s každým soupeřem sehrát vyrovnané zápas a být bojovnicemi na hřišti.“
Hrály: Boušová, Kampfová, Kurešová, Markupová, Pivoňková, Potokii, Randová, Rubášová, Rybová, Sýkorová, Štěpánková, Štolková
DHC Plzeň II
V pátek jsme zahájili turnaj s našimi kolegyněmi v hale Třebešín a na programu jsme měli dva duely. V prvním utkání nás čekaly Italky z týmu SSV Taufers. Po velmi vlažném úvodu, jsme naštěstí zvládli, hlavně díky Domče, naskočit do zápasu a postupnými krůčky se dotahovat. Do poločasové přestávky jsme se dokázali dostat na vyrovnaný stav 12:12 a další pokračování utkání bylo velmi otevřené. Věděli jsme, že klíčem k úspěchu bude zlepšená obrana, ale bohužel jsme se nechtěli dostatečně obětovat. Málo komunikace, nedostatečná spolupráce a dva ztracené míče pustily soupeře opět do čtyřbrankového vedení 13:17, které se bohužel i přes velkou snahu ukázalo jako rozhodující, a utkání skončilo naší porážkou 20:24. V druhém duelu nás čekal dánský TMLY Handball, který se dle předchozího výsledku zdál jako jasně slabší soupeř. To se potvrdilo hned po pár minutách. V desáté minutě jsme vedli 7:0 a bylo prakticky po zápase. Jsem ráda, že holky dostaly prostor samy sobě ukázat, že na to mají. Kromě tří hráček v poli se všechny zapsaly na listinu střelkyň a dostaly velký poměr hracích minut. Vysoké vítězství 20:4 bylo odměnou i za výkon v předchozím zápase a uzavíráme první hrací den s bilancí jedné výhry a jedné prohry.
Sobota nám připravila hned na úvod papírově dalšího „lehčího“ soupeře, ale ranní nekoncentrovaný výkon z naší strany dovolil Slovenkám utkání trochu zdramatizovat. Druhý poločas byl už o něčem jiném a Slovan Modru jsme přehráli 14:9. V dalším utkání jsme narazili na konečného vítěze skupiny – německý HSG WiWiDo. Protihráčky byly na hřišti lepší ve všech směrech a přehrávaly nás ve všech činnostech. Tomu odpovídal i výsledek 10:21. Večer jsme se utkali s Tatranem Bohunice. Bohužel nám vůbec nevyšel vstup do zápasu a rychle jsme prohrávali 0:4. V páté minutě dokonce 1:7. Pak už jsme ale nastartovali motory a hrálo se vyrovnaně. Bohužel prováhaný začátek nás v celkovém součtu stál lepší výsledek, a tak jsme prohráli 12:17. V základní skupině jsme obsadili 4. místo, a tak jsme se s chutí vrhli do B-finále s vidinou většího množství odehraných kvalitních utkání.
V neděli ráno jsme se tedy rozehřáli se Sokolem Vršovice 26:8 a těšili se na dalšího soupeře z Dánska – Hellerup IK. Ani zde se nekonalo velké drama. První poločas byl trochu opatrný (6:4), ale v druhé půli už jsme přešli na vyšší tempo, kterému soupeř nezvládl odpovědět a zvítězili jsme 14:8, což pro nás znamenalo postup na další dánský celek Norre Djurs HK. Věděli jsme, že s každým dalším utkáním budou ubývat síly, ale zároveň budou přicházet silnější soupeři. Do utkání jsme výborně vstoupili (4:1), ale do poločasu polevili a dovolili Dánkám se nadechnout na poločasových 7:7. V druhé půli ale tým ukázal velkou sílu. Celkem sedm různých hráček se dokázalo zapsat na střeleckou listinu a i v tomto utkání jsme zvítězili nakonec větším rozdílem 15:11. Dokázali jsme se probojovat až do posledního možného nedělního utkání, kde jsme ve čtvrtfinále narazili na švédský Önnereds HK II. Holky už byly po celém dni v nepříjemných podmínkách přehřáté haly na dně svých sil, ale ani jedna to na sobě nedávala znát, i když poločasový výsledek 7:9 pro nás nevěstil dobrou budoucnost. Hlavně rukou Beky jsme se vrátili do zápasu a pevnou obranou v závěru utkání dokázali překonat soupeře vítězstvím o jedinou branku 14:13. To už nezbývalo, než se radovat z postupu do pondělního semifinále.
Už samotná účast v semifinále byla velkým úspěchem a velkou odměnou za práci, kterou děvčata na turnaji i na trénincích předvádějí. Semifinálový souboj nám přisoudil Astru Praha. Tým, který je účastníkem letošního ročníku Žákovské ligy a v posledním kole potrápil i naše áčko (nepřesvědčivá výhra 22:26) se jevil jako velké sousto. Určitě jsme ale do utkání nevstupovali s hlavami dole, ba naopak. Po dlouhém a náročném nedělním putování jsme to chtěli dotáhnout až do konce. Do utkání jsme vstoupili vedením 3:1 a ukázali si, že to jde. Poločas jsme prohrávali 9:10 a utkání bylo otevřené až do konce. Sedm minut před koncem jsme ale zavřeli obranu a branku a dokázali odskočit o tři branky. Soupeř dokázal odpovědět až v poslední minutě, a to už na zvrat neměl čas. S vítězstvím 18:16 jsme postoupili do finále proti dalšímu dánskému celku Rodovre HK I. Z obou stran byla už od začátku vidět obrovská únava a málo sil. Tomu také odpovídal poločasový stav 3:4. Začátkem druhé půle jsme šli do vedení 6:5, ale pro vyloučení jsme Dánkám dovolili opět odskočit a když jsme pět minut před koncem prohrávali 7:10, málokdo v hale věřil, že to ještě zlomíme. Děvčata ale dokázala vyždímat poslední zbytky sil a Beky třemi brankami srovnala na 10:10. I přes závěrečné vyloučení jsme remízu udrželi a finále se rozhodovalo na shot-outy. Nervydrásající rozstřel rozhodl až šestý pokus, který jsme proměnili a soupeř si nepřesně přihrál. Skvělý a náročný turnaj jsme tak zakončili vítězstvím, které si budeme ještě dlouho pamatovat.
Hodnocení trenérky Natálie Rittichové:
„Holky už od základní skupiny ukazovaly obrovskou vnitřní sílu. Ať už jsou to hráčky, které dávají góly nebo hráčky, které jsou slyšet i když prohráváme o deset, je to jeden tým a je to z nich cítit. Určitě jsme mohli mít ambice, postupu do horního pavouka, ale dostat se do spodního pavouka, kde byla větší šance odehrát více kvalitních utkání, bylo, teď už s jistotou, lepší rozhodnutí. Kromě posledních dvou utkání dostaly všechny hráčky na hřišti velký prostor a s každým zápasem rostly mentálně i herně. Skvěle se rozstřílely spojky Beky s Lili, na středu organizovala hru v útoku i v obraně neúmorně Domča. Čert přidala cenné góly na křídle a výborně sekundovala Domče na středu. Viky dokázala zbláznit spoluhráčky na hřišti k větším výkonům i když už nemohly a sama se gólově zapojila. Šliky byla vidět hlavně v obraně, ale i v útoku přidala několik gólů, když bylo potřeba. Míša mile překvapila hlavně v obranné činnosti na pozici zadáka a i v útoku se uměla ve správnou chvíli zapojit. Stejně tak Ája s Vláskem i když občas nebyly tolik vidět, vždy se ukázaly a vstřelily branku, když to tým nejvíc potřeboval. Nemůžu zapomenout na brankářské trio. Sabi musím mimo brankářské výkony vyzdvihnout i za neúnavné povzbuzování svých spoluhráček. Sofi s Kačkou přidaly mimo zákroky i pěkné akce v poli a zkrátka nikdo nebyl na lavičce „navíc“. Holkám moc děkuji. Dlouho jsem nestála na lavičce týmu s takovým nasazením a vůlí, kterou jsme se prezentovali. Věřím, že to je pro děvčata ten správný impuls k tvrdé práci po zbytek sezóny a motivace do sezóny příští.“
Hrály: Beková, Bergerová, Brabcová, Dobiášová, Duchková, Lepší, Mašková, Michalidesová, Mondeková, Šliková, Vlasová, Žďánská
V neposlední řadě za oba týmy děkujeme všem rodičům/fanouškům, kteří nás po celý turnaj na každém kroku podporovali. Ať už hlasivkami nebo dopravou … Vážíme si Vaší podpory!