Česko-moravská liga (8.3.2026 Kunovice)
| Přečteno 324x
V sobotu 7. 3. vyrazilo družstvo starších žaček na velkomoravskou výpravu. První zastávkou byl Zlín. Zde jsme zafandili reprezentaci žen v zápase proti Turecku.
Pak jsme popojeli do Kunovic, kde nás v neděli čekala Česko-moravská liga (druhá polovina autobusu pokračovala do Velké nad Veličkou, kde se konalo 4. kolo Žákovské ligy).
Hráčky dostaly před turnajem jasné pokyny, ale první utkání proti TJ Cement Hranice bohužel z obou stran postrádalo tempo, bojovnost a jakoukoli chuť dávat branky. Troufám si říct, že to bylo celkově nejhorší utkání nejen naše, ale z celého turnaje. Velké množství technických chyb, neproměněných šancí, prohraných soubojů v útočné i obranné fázi a i přes to prohra „jen“ o gól 13:14. Po zápase přišlo v šatně upozornění, že takovýmto výkonem se nehledě na výsledky určitě prezentovat nechceme, a jasné pokyny, bez kterých zlepšení individuálních ani týmových výkonů nepřijde.
Do druhého utkání s domácími Kunovicemi jsme tedy vstupovali rozpačitě, ale s cílem zlepšit si náladu a získat větší sebedůvěru a jsem ráda, že to na hřišti bylo vidět. Vymazali jsme některé technické chyby, zlepšili jsme se v koncovce a zrychlili tempo hry. I to mělo za příčinu, že i když jsme hráli proti celé hale, hráli jsme až do posledních minut vyrovnanou partii. Bohužel nám v koncovce došly síly a soupeř nakonec upravil skóre na konečných 23:18. Do šaten jsme odcházeli s vyšší porážkou než v prvním utkání, ale s mnohem lepším pocitem a vyhlídkami do zbytku dne.
Třetí přišel obávaný soupeř Sokola Kobylisy. S tímto soupeřem se nám dlouhodobě nedaří, ačkoliv se dle mého názoru nejedná o jednoznačně silnější tým. Do zápasu jsme ale šli s velkou motivací svou reputaci konečně vylepšit. Celý první poločas se hrála rychlá házená a holky konečně ukázaly, co v nich dřímá. Tempo, sebeobětování v obraně, odvaha v útoku, jistota v přihrávkách. Krásný a herně vyrovnaný poločas, ale skončil velkým rozdílem 13:5, o kterém rozhodla velmi mizerná koncovka. Rozdíl se zdál velký, ale času bylo dost a jediné, co stačilo zlepšit, bylo proměňování šancí, a tady se ukázala síla našeho týmu. Sabi neskutečnými zákroky zavřela branku a my na druhé straně postupnými krůčky ukrajovali ze soupeřova vedení. Celých jedenáct minut druhé půle se Kobylisy gólově neprosadily a dovolily nám snížit na 13:12. Děvčata se s vypětím všech sil dostala až do vedení 15:16, ale to soupeř rychle smazal a v závěru měl možná trochu více sil a zvrátil skóre zpět na svou stranu na konečných 16:18. Tento zápas ale jasně ukázal, že pokud zahrajeme 100% koncentrovaný výkon, můžeme hrát s každým.
Celý den jsme šli po výkonnostních schodech vzhůru a ve čtvrtém utkání nás čekal dle našeho názoru nejsilnější soupeř DHK Zora Olomouc. Pro Olomouc to byl teprve třetí zápas, zatímco pro nás se jednalo už o poslední, a nejvíce jsme bojovali s únavou. I tak jsme chtěli z utkání odejít s hlavou vztyčenou, nezkazit si dojem ze hry z minulého zápasu a využít ve hře vše, co nám turnaj přinesl. Na některých hráčkách byla vidět únava více, na některých méně, ale na všech byl vidět nějakým směrem posun. S Olomoucí jsme stejně jako s Kunovicemi většinu zápasu hráli vyrovnanou partii a až v závěru nechali soupeře mírně odskočit na 18:21.
Celkově turnaj splnil, co měl. Mrzet nás může první utkání, které jsme měli zahrát lépe a byli bychom se mohli radovat alespoň z nějakých bodů, ale to cíl turnaje nebyl. Holky ukázaly týmového ducha na hřišti, na lavičce i mimo palubovku a posunuly se i v individuálních dovednostech. Celý turnaj jsme se výkonnostně posouvali a to je to, na čem můžeme do budoucna stavět. Beky s každým zápasem získávala větší odvahu ve střelbě z dálky a byla naší druhou nejlepší střelkyní. Šafi postupně ukazovala stejnou odvahu, kterou má na křídle, i na střední spojce a mimo pěkné góly získala několik sedmiček. Klaudi, Ziky a Čela získaly zase o trochu více odvahy v soubojích proti starším soupeřkám a dobře doplňovaly svůj tým. Míša výborně využila svůj čas na hřišti, plnila pokyny a proti Kunovicím díky tomu krásně získala míč po návratu na hřiště za vyloučenou Šliky. Viky zodpovědně vzala roli nejzkušenější hráčky týmu, podporovala svůj tým, organizovala hru a byla největší oporou i gólově. Alice ubrala na zbrklých přihrávkách na slepo a v útoku podpořila tým několika pěknými akcemi. Pavíza se výborně poprala se svou rolí hráče i brankáře, na hřišti s klidem vyplňovala mezery v sestavě a v brance se i proti starším soupeřkám nebála vytáhnout parádní zákroky. Vlásek skvěle zvládla svou roli na hřišti a i když trénuje primárně na pivotu, neztratila se na postu křídla a plnila všechny pokyny. Šliky i díky několika napomenutím od rozhodčích zlepšila svou činnost na pivotu a přidala několik pěkných branek. Lili se v útoku snažila prosazovat ze spojky i křídla a i když to tam tolik nepadalo, v obraně několikrát dokázala zastavit soupeře i v těžkých situacích. Sabi i Dobi se v brance výborně doplňovaly. Když se nedařilo jedné, vzala to na sebe ta druhá a naopak a ještě jednou musím připomenout Sabi neuvěřitelnou jedenáctiminutovku proti Kobylisům, kdy zavřela bránu a pomohla týmu zotavit se z poločasové osmibrankové ztráty.
Další kolo nás čeká v neděli 29.3. na domácí palubovce haly 31.Zš a pokud navážeme na tento turnaj, můžeme pomýšlet i na lepší výsledky.
Hrály:
Beková 14, Brůhová 11, Indráková 5, Lepší, Mašková 18, Mondeková 2, Pavízová, Vlasová, Zikmundovská 5, Čelustková 1, Šliková 6, Žďánská 3
Chytaly: Brabcová, Dobiášová, Pavízová
