| Přečteno 165x
Jako každý rok jsou u nás Velikonoce zasvěceny házené a nejinak tomu bylo i v případě mladších žaček, které vyslaly na tradiční Prague Handball Cup hned dva týmy.
Družstvo tvořené o něco zkušenějšími hráčkami vstoupilo do turnaje pátečními zápasy s méně zkušenými soupeři a i když ne všechno vycházelo podle představ, tak jak švédský IK Sävehof VI (22:9), tak i německý Radeberger SV II (25:5) jsme dokázali jasně porazit.
V sobotu už nás ale čekali o hodně těžší soupeři. V dopoledním utkání proti slovenskému týmu Malacky/Rohožník musely holky zabrat o poznání více. Vstup do utkání se nám vydařil a prakticky rozhodl o výsledku celého utkání. Po poločasu 6:2 jsme v klidu kontrolovali další průběh utkání a těžkého soupeře po velmi pěkném výkonu jasně porazili (12:5).
Druhé sobotní utkání bylo vyhecované jak na hřišti, tak zbytečně i v hledišti. Lotyšky ze Salaspils SS se opíraly především o střelbu urostlé levé spojky, která se i přes vysunutou obranu dokázala prosazovat střelbou z dálky. Vedle toho jsme nedokázali dobře pokrýt ani křídla, od kterých jsme dostali spoustu laciných branek. V prvním poločasu jsme vlastními chybami pustili soupeře do čtyřbrankového náskoku, který jsme však ve druhém poločasu dokázali srovnat. Pak jsme však opět vinou nepřesné střelby a technických chyb pustili soupeře do vedení, které jsme již stáhnout nedokázali (13:15).
Před posledním večerním utkání jsme již věděli, že v minitabulce, v níž máme stejně bodů jako Salaspils a Malacky, máme nejlepší skóre ze vzájemných zápasů a že tedy do play-off postoupíme z prvního místa. Zbývala k tomu maličkost – porazit tým Házená Jindřichův Hradec. Ač výkon určitě nebyl úplně ideální, tak se nám to nakonec podařilo (17:12).
Jak opakujeme každý rok, pravý Pragáč začíná až v neděli. Postup ze základní skupiny je smazán a teprve nyní se začíná hrát o celkové pořadí. Letos byl navíc hrací systém změněn a už od prvního utkání se hrálo vyřazovacím systémem. My jsme však rozhodně nechtěli jet do Prahy pouze na jeden zápas a proti slovenskému týmu HKM Šurany to bylo poznat. Po trochu nervózním začátku se holky nakoply k velmi pěknému výkonu zejména v útočné fázi a již do poločasu bylo o výsledku prakticky rozhodnuto (18:9).
Po prvním povedeném zápasu jsme ale věděli, že v osmifinále nás čeká mnohem silnější soupeř, kterého jsme před tím měli možnost si prohlédnout. Proti rakouskému DHK Hypo NÖ jsme výborně začali a byla jen škoda, že se nám i kvůli nepřesné střelbě nepodařilo vypracovat si větší náskok. Soupeři se naopak před koncem poločasu podařilo skóre otočit a do druhé půle vstupoval s těsným vedením (6:7) . Druhý poločas nám však vůbec nevyšel. Zbrklá hra v útoku a spousta technických vedly k tomu, že jsme za 15 minut vstřelili pouze dvě branky (z toho jednu až v závěru za rozhodnutého stavu). K tomu se bohužel přidala velmi nedůrazná obrana a po zranění Viki i nedostatek víry v otočení zápasu. Druhý poločas osmifinále byl naším jednoznačně nejhorším v celém turnaji a bohužel znamenal vyřazení asi o něco dříve, než jsme si přáli (8:15). Je však třeba uznat, že soupeř byl v utkání skutečně lepší (svou kvalitu prokázal v dalším průběhu, kdy pouze o jednu branku prohrál se Slavií VŠ Plzeň, která skončila celkově třetí).
Celkově jsme na turnaji střídali lepší výkony s horšími. V zápasech se slabšími soupeři se nedostatky logicky tolik neprojevily, ale zápasy proti těm silnějším jasně ukázaly, na čem všem je potřeba pracovat. Mezi nejpovedenější utkání určitě patřila ta proti slovenským soupeřům a naopak mezi nejméně povedená ta proti Salaspils a Hypo. Právě souboj s posledně jmenovaným jasně odhalil, kolik nám toho proti nejsilnějším ještě schází, obzvlášť nechají-li se holky psychicky rozhodit nepříznivým vývojem utkání a někdy i vnějšími vlivy.
Z jednotlivců byla v útoku jasným lídrem Chovi, která se ani proti silnějším soupeřům nebála vzít na sebe odpovědnost a střelecky tým táhnout jak střelbou z dálky, tak i po uvolněních z náskoků. Vedle ní velkou aktivitou hýřila i Domča, která se stále snažila o uvolnění, byť ne vždy byla její snaha efektivní. Proti silnějším soupeřů nám však chybělo, aby se k nim přidala ještě třetí spojka, která by byla nebezpečná, donutila soupeře ji bránit a vytvořila tím více prostoru pro ostatní. To bylo nejvíce vidět právě v osmifinále, kdy ať jsme vedle Chovi s Domčou na spojce vystřídali kohokoliv, tak nám větší kvalita chyběla. Stejně tak se nám stále nedaří více spolupracovat s pivoty. Naopak aktivita nám nechyběla na křídlech, která se dokázala také střelecky prosadit, byť kromě Čerta spíše proti slabším soupeřům. Oporami byly i obě brankářky, které si však v některých zápasech také vybraly slabší okamžiky.
Hrály: Bergerová Dominika 25 branek, Brůhová Viktorie 3, Dobiášová Sofie 2, Duchková Kateřina 7, Chovanová Karolína 36, Mašková Viktorie 14, Michalidesová Nella 12, Šliková Nelly 2, Troníčková Lilian 2, Urbanczyková Daniela 3, Zelená Tereza 3, Zikmundovská Nikola 6.
Chytaly: Dobiášová Sofie, Duchková Kateřina
Pátek 18. 4.
Turnaj jsme zahájili zápasem proti švédskému týmu IK Sävehof V. Vstup do turnaje nám nevyšel podle představ – dopustili jsme se řady technických chyb a často volili ukvapenou střelbu z nepřipravených pozic. Výsledkem byla prohra 6:16.
Druhý páteční zápas jsme sehráli se slovenským týmem HK Slovan Duslo Šaľa. Bohužel měl podobný průběh jako první utkání – opět velké množství technických chyb a nedařilo se nám prosadit proti vytažené obraně soupeře. Za celý zápas jsme vstřelili pouze 3 branky a prohráli 3:25.
Sobota 19. 4.
První sobotní utkání jsme nastoupili proti slovenskému týmu Štart Trebišov. Hra byla ovlivněna přetrvávajícími nedostatky – opět se objevily technické chyby, nepřesné přihrávky a ukvapená střelba na jedno místo v brance. Utkání skončilo prohrou 6:20.
Ve druhém zápase proti maďarskému týmu Veresegyház VSK I. už bylo patrné mírné zlepšení ve všech herních činnostech. Pozitivně hodnotíme bojovnost mladších hráček, kvalitní obranu a výkony brankářek. I přes tyto aspekty jsme podlehli silnějšímu soupeři 5:13.
Poslední sobotní duel ve skupině jsme odehráli s týmem HBC Strakonice 1921. Naše hra opět zaznamenala zlepšení – častěji jsme se dostávali do zakončení, i když s nízkou produktivitou. Obrana i brankářky podaly velmi solidní výkony, přesto jsme podlehli 5:11.
Neděle 20. 4.
V prvním vyřazovacím utkání proti německému týmu TSG Wismar II jsme nastoupili s velkým nasazením. Holky předvedly bojovný výkon v poli, obraně i v brance. Zlepšila se také úspěšnost střelby a výsledkem byla naše první výhra na turnaji – 16:14, která nám zajistila postup do dalšího kola.
Ve druhém vyřazovacím zápase jsme se utkali s finským týmem Helsinge Atlas. I přes pokračující zlepšení v obraně i útoku se ukázal soupeř jako nad naše síly a prohra 8:16 znamenala konec našeho působení na turnaji.
Celkově:
Turnaj byl pro náš tým velkou zkušeností. I když se nám vstup do soutěže nevydařil a potýkali jsme se s technickými chybami a nízkou produktivitou, s každým zápasem bylo vidět zlepšení – v obraně, kombinaci i nasazení. Holky ukázaly bojovnost a týmového ducha, což se odrazilo i v první turnajové výhře proti německému týmu TSG Wismar II. I přes konečné vyřazení v dalším kole od finského soupeře jsme si z turnaje odvezli cenné zkušenosti a motivaci do další práce.
Hrály: Brabcová 1, Čelustková 6, Jamrichová 2, Lepší, Mondeková 3, Pavízová 6, Polívková, Urbanová 11, Vlasová 1, Zajíčková 3, Žďánská 14
Velké poděkování samozřejmě patří rodičům obou družstev, a to jak za každodenní pomoc s dopravou, tak i fandění při zápasech.