Vítej zlatý hattricku – mladší žačky potřetí v řadě mistryněmi republiky!
| Přečteno 407x
V pátek se do Plzně sjelo šest nejlepších družstev z republiky, aby poměřili své dovednosti na finálovém turnaji Házenkářského desetiboje – Mistrovství republiky mladších žaček. A pokud by turnaj komentoval legendární Robert Záruba, jen stěží by k úspěchu našeho klubu mohl připojit jiný komentář, než je uveden v titulku, jelikož se nám podařilo dosáhnout naprosto mimořádného výsledku a z titulu mistryň republiky se můžeme těšit již potřetí v řadě!
Pátek
Cesta za titulem však byla letos mimořádně obtížná a úroveň soupeřů mnohem vyšší, než v předchozích letech. První disciplína, v níž se zúčastněné týmy utkaly, byl hod míčem do dálky. V něm se holky v hlavách těžce srovnávaly s novými míči a měly pocit, že s nimi zdaleka nehází tak daleko. Realita však byla úplně jiná. Hned šest hráček dokázalo překonat hranici 30m a s celkovým skvělým průměrem 30,23m na hráčku (v loňském finále nám stačil na výhru výkon 27,71m) jsme porazili druhou Slavii Praha o parník (v průměru o více než 2m!) Z jednotlivců se nejvíce dařilo Simče (34,1m), která v celkovém pořadí disciplíny skončila na třetím místě (v top10 byly ještě pátá Ája, šestá Nelča, osmá Áďa a desátá Kačka).
Na výbornou se nám povedla i druhá disciplína, kterou byl skok z místa. V něm si víc než půlka holek dokázala udělit letošní osobák a poprvé jsme se v průměru dostali přes 210cm (211,1 cm). Ani tak výborný výkon však nakonec na výhru nestačil, jelikož Slavia skočila v součtu deseti nejlepších hráček, jejichž výkony se počítají, o 5cm dále (tj. v průměru na jednu hráčku tedy skočila každá hráčka soupeře o pouhých 0,5cm dále než naše!). Jen stěží jsme ale mohli být s druhým místem nespokojeni, jelikož holky skutečně překonaly samy sebe. Nejvíce se dařilo Nelče (234cm), která v pořadí disciplíny skončila druhá (v top10 byly ještě třetí Sofi a devátá Zuzka). Díky žolíku jsme pak počet bodů z této disciplíny zdvojnásobili na 10 (vítěz disciplíny získává 6b, druhý 5 atd.).
Páteční program jsme pak završili utkáním proti Zlínu, ve kterém jsme měli někdy až neuvěřitelnou smůlu v zakončení. V osobce jsme ještě i díky obraně dokázali ubojovat výhru 5:3, ale ve hře nás trefovaná břevna odsoudila k nečekané porážce 8:11. Naštěstí jsme ovládli alespoň shot-outy (14:6) a nabrali 6 bodů do aktivity (do ní získáváme bod za každou hráčku, která dá gól v osobce nebo ve hře, nepočítají se však góly ze sedmiček).
Sobota
Sobota začíná tradičně rychlým během na 2x15m. Ten se bohužel holkám nepovedl úplně podle představ a s průměrným časem 6,17s jsme skončili třetí za Pískem (6,07s) a Slavií (6,15). Z jednotlivců se nejvíc dařilo Nelče (5,96s), která skončila celkově osmá (Zuzka byla desátá).
Pak nás již čekal dlouhý maratón třech utkání. V prvním jsme se potkali s Pískem, s nímž se nám letos daří střídavě. V osobce jsme sice soupeře rychle pustili do tříbrankového vedení, ale pak se nám podařilo srovnat. V závěru však byl šťastnější soupeř (8:9). V shot-outech jsme měli naopak jasně navrch my (18:13). Ve hře jsme pak předvedli výborný výkon a mohli se radovat ze zasloužené výhry 10:6, k níž jsme přidali i výborných 9 bodů do aktivity.
Po dlouhé pauze jsme pak k dalšímu utkání nastoupili proti Havlíčkovu Brodu. V něm jsme v osobce předvedli nejhorší výkon v turnaji a nečekaně ztratily oba body (6:7). Po opět výborných shot-outech (20:12) jsme se pak protrápili hrou k výhře 10:8. Zadařilo se alespoň v aktivitě, do níž jsme přidali 10b.
S mnohem lepší náladou jsme však nastoupili do posledního zápasu se Slavií Praha, který byl o obrovské vůli a bojovnosti především v obraně. V osobce se nám podařilo vybojovat výhru 6:5, v shot-outech 18:13 a ve hře díky fantastické obraně, která posledních 7min nedovolila soupeři skórovat, vydřít výhru 7:6. Nízké skóre však tentokrát zároveň zapříčinilo, že do aktivity jsme nabrali jen 4b.
Úspěšný den jsme pak završili výhrou v hodu na rychlost, v níž jsme dosáhli velmi dobrého výkonu (v průměru na hráčku 67,2 km/h) a poměrně jasně porazili druhý Písek. Individuální výhru v disciplíně si navíc připsala Simča (74 km/h). Vedle ní skončila Rybka i se zraněnou rukou čtvrtá, Áďa sedmá a Ája, Sofi a Zuzka desáté.
Neděle
Do neděle jsme vstupovali s nejlepší výchozí pozicí, ale tabulky před posledními utkáními byly ve všech částech utkání (osobka, shoty, hra i aktivita) natolik vyrovnané, že o mistrovský titul reálně usilovala tři družstva. Klíčem k úspěchu tak bylo zvládnout co nejlépe překážkovou dráhu, v níž bylo důležité umístit se především lépe než Písek. To se nám podařilo a velmi těsná prohra se Slavií, za níž jsme obsadili druhé místo o pouhých 35 setin sekundy (v průměru byly slávistky rychlejší pouze o 35 tisícin sekundy!), tak mrzet nemusela, a naopak dávala naději do dalšího průběhu. Z jednotlivců v této disciplíně skončila Sofi čtvrtá, Marky pátá, Zuzka sedmá a Rybka osmá.
V dalším průběhu jsme hráli až jako úplně poslední a výsledky předchozích utkání naštěstí dopadly podle našich představ. Před zápasem se Žeravicemi tak bylo dle našich propočtů jasné, že nám zlaté medaile již nikdo nemůže sebrat. To však holky nevěděly a proti herně výbornému soupeři bojovaly na doraz. V osobce se nám i přes šance nepodařilo na konci srovnat (6:7) a i v shot-outech se přes tradičně milimetrově přesné přihrávky Nelči radoval soupeř (14:18). Ve hře nám úplně utekl začátek a pustili jsme soupeře do pětibrankového vedení. Pak se však naštěstí holky vzchopily a dokázaly skóre srovnat. Když pak 30s před koncem vedl soupeř o branku, přišla konečně příležitost nejen pokusit se ještě skóre srovnat, ale především holkám oznámit celkový výsledek, aby si bezprostřední radost z mistrovského titulu mohly vychutnat přímo na hřišti. Že se nakonec z posledního útoku vyrovnat nepodařilo, nám proto již vůbec nevadilo (6:7).
Celkově jsme v osobce obsadili třetí místo (za Žeravicemi a Pískem), v shot-outech první, ve hře třetí (rovněž za Žeravicemi a Pískem) a v aktivitě při zisku 36 bodů druhé za Pískem (38b). Po sečtení všech disciplín jsme v jednom z nejtěsnějších finálových turnajů historie získali 54b (o pouhé 2 body před druhým Pískem) a mohli se tak mohli radovat z mistrovského titulu. Bronz brala Slavia Praha (45b).
Z jednotlivců je velmi těžké někoho vyzdvihovat, jelikož každá z hráček dokázala minimálně ve dvou dovednostních disciplínách bodovat (dostat se mezi nejlepších 10, jejichž výkony se počítají) a má tak na celkovém výsledku obrovský podíl. Vyjma rychlého běhu se dokázala většina hráček v disciplínách zlepšit, což byl ostatně i hlavní cíl pro finálový turnaj. Všechny holky je proto potřeba pochválit, jelikož každá z nich splnila svou roli a soustředila se na ty části desetiboje, v nichž mohla být pro družstvo největším přínosem. Vedle zlatých medailí a triumfu Simči v hodu na rychlost si pak odnášíme i dvě individuální ocenění, jelikož Nelča byla zařazena do all-stars týmu jako nejlepší brankářka a Kačka jako pivotka.
Velká pochvala a poděkování pak patří i všem, kteří se na organizaci tak náročné akce v domácím prostředí podíleli, jelikož letošní desetiboj rozhodoval skutečně každý maličký detail a domácí prostředí rozhodně výrazně přispělo k dovršení mistrovského hattricku! Poděkování pak pochopitelně patří i rodičům a dalším fanouškům, kteří v hale vytvořili výbornou atmosféru a tím pomohli holkám, aby se vybičovaly k lepším výkonům.
Dále je pak potřeba vyzdvihnout i podporu ze strany holek, které si nakonec nominaci nevybojovaly, ale které byly po celou dobu turnaje přítomny a družstvo podporovaly. I ony tak mají na zlatých medailích velký podíl, jelikož zvýšily konkurenci v družstvu a donutily ostatní na sobě více pracovat.
No a v neposlední řadě nelze zapomenout na atletického trenéra Lukáše, který se holkám po mnoho let věnoval a má zásadní podíl nejen na tom, na jaké úrovni dnes jsou aktuální šampionky, ale za 10 let v klubu se podílel na všech medailích, jichž jsme na desetibojích dosáhli. Jeho odchod z klubu je proto pro nás velkou ztrátou.
Naprosto ojedinělého úspěchu v historii desetiboje pak dosáhla Kačka Krejčí, která jako první hráčka získala z této soutěže tři zlaté medaile (první ještě jako minižačka spolu s ročníkem 2009 a druhou loni s 2010), což se v budoucnu jen stěží povede někomu zopakovat. Vedle ní pak dalších 7 hráček (Nelča, Rybka, Sofi, Marky, Simča, Ája a Zuzka) obhájily zlaté medaile z minulé sezony a jsou tak dvojnásobnými mistryněmi republiky!
Hrály a titulem mistryň republiky pro sezonu 2023/2024 se zaslouženě mohou pyšnit: Boušová Natálie, Duchková Kateřina, Kampfová Simone, Krejčí Kateřina, Kurešová Markéta, Markupová Adéla, Michalidesová Nella, Pivoňková Nela, Potokii Sofiia, Přerostová Amélie, Randová Zuzana, Rybová Kateřina, Sýkorová Alena, Urbanczyková Daniela
