Odchod trenéra Richarda Řezáče: Reflexe uplynulých sezón v DHC Plzeň

| Přečteno 474x

Po necelých šesti sezonách se trenér Richard Řezáč loučí s ženskou házenou v Plzni. Jeho působení v klubu bylo provázeno několika významnými momenty, které zanechaly nesmazatelnou stopu v historii týmu. Za jeho vedení se DHC Plzeň podařilo dosáhnout na titul VICEMISTRA ČR 2021/2022, který oslavovali nejen hráčky, ale i věrní fanoušci. Přečtěte si, jak trenér zhodnotil svou kariéru v DHC Plzeň, a co plzeňskému klubu přeje do budoucna.
K týmu jste přišel v polovině sezóny 2018/19, kdy se na DHC vůbec poprvé hrála nejvyšší česko-slovenská soutěž. Jaký pro vás byl vstup do tohoto “rozjetého vlaku?”

Vstup do DHC Plzeň nebyl úplně standardní, protože tým působil jako nováček velmi dobře. To proč jsem přišel je už dávno a nepřísluší mi to komentovat. Důležité bylo, že se nerozpadl zbytek realizačního týmu a mohli jsme dále spolupracovat. Přijít do házenkářské bašty jako je Plzeň, byl opravdu velký závazek. Úkol byl udržet MOL Ligu a stabilizovat tým.

MOL Ligu se týmu bohužel udržet nepodařilo. Bylo těžké udržet v sobě i v děvčatech motivaci ji vybojovat zpět?

Ligu jsme smolně neudrželi o jednu branku a museli jsme zpět do první ligy. Bylo to po dlouhé době, kdy někdo opustil interligu, protože vítěz první ligy měl ambici hrát nejvyšší soutěž. S děvčaty jsme se během krátké chvíle poznali a v družstvu byl silný impuls se v co nekratší době do MOL Ligy vrátit zpět. První ligu jsme měli rozehranou velmi dobře s vidinou postupu zpět. Potom nastalo něco, co nikdo nepředpokládal a přišla doba Covidu.

COVID omezil hraní i trénování na nemalou chvíli. Stáli jste před těžkou a hlavně morální zkouškou, přes kterou jste dokázal tým dotlačit k opětovnému postupu do nejvyšší soutěže. Co byl hlavní klíč k úspěchu?

Byla to nesmírně těžká doba, hlavně po psychické stránce, ale jsme Češi a dokázali jsem toto období skvěle zužitkovat a stále jsme nacházeli nové možnosti, jak trénovat. Soutěž se bohužel nedohrála, avšak legislativně bylo odehráno více jak dvě třetiny soutěže a byli jsme uznáni jako vítězové, takže cíl vrátit se, se nám zdařil. Vše, co se týkalo přípravy a samotné MOL Ligy bylo ještě dlouho narušováno represemi díky Covidu. Přesto jsme díky vedení a všem lidem kolem mohli trénovat, a to každý den, na rozdíl od klubů z větších měst, kde byly haly uzavřené a represe tvrdší. To byl pro nás zásadní a hlavní klíč. Hráčky měly obrovskou chuť trénovat a hrát, což se projevovalo na následných výsledcích v MOL Lize.

V následující sezóně 2021/22 jste byl u toho, kdy se psala klubová historie! Nejprve se vám podařilo dostat tým do národního play-off, kde jste se dostali až do finále, a pak jste se stali VICEMISTRY České republiky! Jak byste zhodnotil tuto sezónu třemi slovy?

nádherná, důležitá, zavazující

S týmem jste toho zažil hodně. Na jaké momenty budete nejvíce vzpomínat?

Těch momentů jsem tu zažil mnoho. Plzeň a děvčata jsou velmi kreativní, takže se stále něco dělo, ale když bych měl vzpomenout na ty nejhezčí, tak je to určitě teambuilding v Žinkovech, kde se zapojili opravdu všichni včetně vedení. Dále také účast v evropském poháru, kde jsme zaplnili halu na Lokomotivě. Potom postupující zápas do finále v hale v Kynžvartu, kde byla opravdu velmi silná atmosféra. Plzeň jsem si zamiloval, takže na ni určitě budu vždy vzpomínat a přát jí úspěch.

Jak se tým změnil od doby, kdy jste začal jako trenér, až do současnosti? Vidíte nějaký konkrétní růst nebo rozvoj u hráček?

Každý tým prochází přirozeně vývojem, u nás to nebylo jinak. Hráčky přicházely a odcházely, ale postupně jsme dokázali vybudovat konkurence schopný tým. Povedlo se nám hráčky připravit i pro seniorskou reprezentaci, což bylo odměnou děvčatům za trpělivou práci. A i dnes máme ve svém týmu skvělé juniorské reprezentantky, a to je důležitá zpráva hlavně do mládeže. Děvčata v dorosteneckých kategoriích mohou vidět, že prostor v MOL Lize je především krok k juniorské i seniorské reprezentační bráně.

Co se vám nejvíce líbilo na práci s týmem?

Nejvíc jsem oceňoval práci realizačního týmu a i vedení, protože se snažili udělat vše, co jsem si vymyslel a nic nebyl problém :-). Na týmu se mi líbilo to, že děvčata byla při sobě i když se nedařilo a každá se snažila pro tým odvést maximum. Bylo to dáno i tím, že 98% hráček je odchovankyněmi Plzně, a to je velmi důležité pro silné jádro týmu.

Jaký je váš pohled na budoucnost ženského týmu v DHC? Kde vidíte největší potenciál pro další rozvoj?

Tým je stabilizovaný, i když po této sezoně si některé hráčky budou plnit mateřské povinnosti. Tým má určitě potenciál hrát každoročně o play-off! V mládeži je opět spoustu skvělých nadějných hráček, a to je dobrý signál i pro Áčko. Pokud se je povede zapracovat v další sezoně, bude Plzeň do tří let atakovat medailové umístění.

Co byste vzkázal hráčkám do dalších sezón?

Hráčkám bych vzkázal to, že házená je nikdy nekončící cesta, na které je mnoho úskalí a jim je třeba čelit a stále na sobě pracovat. Kdo je připraven, není překvapen.

Jak důležitou roli hraje podpora fanoušků a jak jste ji vnímal během vašeho působení? Měl byste pro ně nějaký vzkaz na závěr?

Fanoušci jsou v Plzni skvělí, jen by jich mohlo chodit více :-). Odehráli jsme několik zápasů, kde byli tím osmým hráčem na hřišti a dokázali z děvčat vymáčknout maximum a zápasy jsme vyhráli! Buďte stále tak neúnavní a kreativní a holky vám to budou vracet v podobě skvělých zážitků.

Řízku, děkujem! A přejeme mnoho dalších úspěšných sezón, ať už na hřišti nebo mimo něj!