Mladší žačky na Horňáckém poháru (Velká nad Veličkou 10. – 12. 11. 2023)

| Přečteno 196x

V pátek ráno vyrazily mladší žačky vlakem na dalekou sedmihodinovou cestu do Velké nad Veličkou. Na turnaj jsme tentokrát nominovali především mladší hráčky (ročník 2012), abychom jim mohli dát velký prostor na hřišti a donutit je k větší aktivitě i bez pomoci starších spoluhráček. S vědomím, že většina starších soupeřů bude pravděpodobně nad naše síly, tak bylo cílem předvést bez ohledu na výsledek co nejlepší výkony, nechat zahrát všechny hráčky a především nabrat z těžkých zápasů cenné zkušenosti. A to se rozhodně povedlo.

První páteční zápas proti slovenské Seredi určitě nelze hodnotit jako povedený. Kvalita soupeře, který nakonec celý turnaj jasně ovládl, byla o hodně vyšší, a především v obraně holky vůbec nestíhaly (8:25). Druhý zápas proti Šale A (v turnaji třetí) už byl co se týče obrany a bojovnosti lepší, ale příliš se nám naopak nedařilo střelecky (3:13).

Do soboty jsme vstoupili zápasem proti Malackám a výkon i odvaha holek byly zas o stupínek vyšší, byť zpětně lze určitě říct, že s tímto soupeřem bylo v našich možnostech určitě uhrát lepší výsledek (9:11). Proti Olomouci A se nepovedl první poločas, kdy nám soupeř kvůli technickým chybám nastřílel spoustu branek z rychlých útoků. Ve druhém poločasu se ale holky hecly a po velmi pěkném výkonu jej prohrály pouze o branku, a to ještě hodně šancí neproměnily (5:15).

Po obědě a krátké procházce, vyplněné hrou na slepou bábu, nás pak čekala Strážnice, s níž se podle předchozích zápasů dalo čekávat vyrovnaný duel. Očekávaní holek, že by konečně mohly uhrát i nějaké body, jim však až příliš svazovalo ruce, a když se soupeři podařilo na konci prvního poločasu odskočit o 4 branky, tak ve druhém poločasu už se holky nedokázaly namotivovat k dalšímu boji. Po nejhorším výkonu na turnaji jsme zaslouženě vysoko prohráli (5:16).

Po nejhorším výkonu pak ale přišel ten nejlepší. Proti Zlínu B (ve skutečnosti se jednalo o áčko) holky prakticky celý zápas nečekaně vedly a náskok udržovaly i v druhé půli, kdy soupeř poslal na hřiště to nejlepší, co měl k dispozici. I přes výborný výkon v obraně, podpořený jistými zákroky brankářek (56% procent úspěšnost), nás nakonec trochu zradila přesnost střelby (ve druhém poločasu z 9 střel pouze 2 branky), kvůli čemuž se nakonec soupeři podařilo těsně před koncem srovnat (7:7). I tak ale měly holky z prvního bodu velkou radost. Podobně pak vypadal i zápas proti druhému zlínskému týmu, kdy opět obrana s brankářkami fungovala téměř na jedničku, ale v útoku se ne a ne více prosadit (4:8).

V neděli nás čekaly poslední dva soupeři ve skupině o 12. – 14. místo a konečně jsme se dočkali i první výhry. Proti Veselí se jednalo o bitvu od začátku až do konce, v níž jsme ale byli herně o něco lepší a nakonec se to i v závěru podařilo přetavit v zaslouženou výhru (9:7). V posledním zápasu proti Olomouci B opět holky nastupovaly s vědomím, že jde o soupeře k poražení. Opět se ale nepovedl hlavně střelecky úvod (pouze 2 branky za první poločas) a rovněž technických chyb bylo o něco více. I když jsme ve druhém poločasu dotahovali, tak blíže než na jednu branku se nám bohužel přiblížit nepodařilo (8:10).

Celkově jsme tak na turnaji obsadili 13. místo, což rozhodně není něco, nad čím by bylo možno jásat, ale na druhou stranu cíle pro turnaj byly úplně jiné. Všechny hráčky, bez ohledu na jejich dosavadní herní zkušenosti, dostaly ve všech zápasech velký prostor na hřišti, a zápas od zápasu bylo jasně vidět, jak jejich herní sebevědomí narůstá. To bylo vidět hlavně v obraně, kdy v prvních zápasech měly holky z větších soupeřů zbytečný respekt a podvědomě ustupovaly, ale postupem času zjišťovaly, že ubránit se dá úplně každý. Pokrok pak byl vidět i v útoku, kdy počet pokusů o uvolnění i o zakončení zápas od zápasu narůstal. V tomhle lze vidět rozhodně nejvyšší přínos celého turnaje, protože holky si i proti velmi silným soupeřům ověřily, že se dokáží prosadit a nastřílet góly. Co nás naopak nejvíc brzdilo, byla právě nepřesná koncovka (v celém turnaji pouze 42%) a také počet technických chyb (82).

Z jednotlivců roli tahouna jasně plnila Domča, které zdatně sekundovaly i další zkušenější hráčky (Kačka, Naty, Nasťa, Verča, Viki, Čert). Zápas od zápasu pak i na spojce rostl výkon Ruby a především v obraně velký kus práce odvedly Nelča s Míšou. Za odvahu zakončovat pak byly brankami odměněny i Danča se Sabi. Speciální pochvala pak patří všem 4 brankářkám (Kačka, Naty, Babu, Dobi), před kterými stál hlavně proti nejsilnějším soupeřům velmi těžký úkol, jelikož většina střel na ně šla ze šestky nebo z rychlých útoků. Ve vyrovnaných zápasech byly ale všechny velkou oporou.

Hrály: Bergerová 30 střel / 16 branek, Boušová 9/6, Brabcová 4/1, Dobiášová 5/0, Duchková 16/5, Lepší, Mašková 18/6, Michalidesová 13/5, Mojsza 18/6, Rubášová 3/2, Urbanczyková 3/1, Valentová 10/5, Zapletalová 4/1, Šliková 4/2

Chytaly: Boušová, Dobiášová, Duchková, Zapletalová