| Přečteno 243x
Po několika letech, kdy se finálový turnaj Házenkářského desetiboje konal v našem domácím prostředí v Plzni, se tentokrát sjelo šest elitních družstev mladších žaček (ročníky 2010 a 2011) do Mostu, aby se zde ve čtyřech herních a pěti dovednostních disciplínách poměřila o titul mistra republiky v této kategorii.
Vedle našeho družstva a domácího Mostu se turnaje zúčastnila ještě družstva Zlína, Písku, Kuřimi a Velkého Meziříčí. Naše družstvo bylo tvořeno 14 vybranými hráčkami, které se navíc o finální nominaci musely poprat v silné konkurenci s dalšími klubovými spoluhráčkami.
Páteční vstup do turnaje se našemu družstvu podařil na výbornou. Začínalo se dvěma disciplínami, v kterých jsme si hodně věřili, a právě mezi nimi se rozhodovali, na jakou disciplínu dáme žolíka, který násobí počet bodů z disciplíny (vítěz každé disciplíny získává 6 bodů, druhý 5 bodů atd.).
Nakonec jsme zvolili skok z místa, avšak velmi brzy se ukázalo, že to bylo vlastně úplně jedno. V hodu do dálky jsme totiž dosáhli skvělého výkonu 27,7 metru (v průměru na jednu hráčku, kdy se počítá 10 nejlepších) a dokázali zvítězit před druhým Zlínem (průměr 27,1 metru). Zapsali jsme si tak prvních 6 bodů do celkové tabulky. Čarda navíc hodem dlouhým 35,13 metru ovládla individuální statistiky této disciplíny (vedle toho Naty skončila v top10).
Ještě lepšího výkonu jsme pak dosáhli ve skoku z místa, v němž se oproti loňsku všechna družstva hodně zlepšila. Se skvělým výsledkem 205,5 cm jsme jasně zvítězili před druhou Kuřimí (202,9 cm) a díky žolíku navíc získali 12 bodů. Nejvíce se dařilo Nelče (223 cm), která v individuálním pořadí disciplíny skončila na čtvrtém místě (v top10 se umístila navíc i Sofi).
Pátek jsme pak uzavřeli utkáním proti Velkému Meziříčí, které bylo asi naším vůbec nejhorším v celé sezoně. Holky viditelně svazovala nervozita a samy na sebe si vytvořily tlak, se kterým se neuměly vyrovnat. Jediným pozitivem tak bylo to, že výsledkově jsme všechny tři části utkání naštěstí zvládli (osobní obrana 7:3, shot-outy 12:6, hra 8:6). Ani pouze 7 bodů do aktivity, v níž se počítá jeden bod za každou hráčku, která v osobní obraně nebo ve hře vstřelí branku, také nebyl výkon, nad kterým by bylo možno jásat.
Sobota začínala rychlým během na 2×15 metrů, v němž se po všech zdravotních patáliích, které nás potkaly v posledním měsíci, trochu dalo tušit, že v této disciplíně na úplně nejvyšší příčku aspirovat asi nebudeme. I tak ze sebe holky vymáčkly maximum a několik z nich dokonce dosáhlo svého nejlepšího výkonu v sezóně. S časem 6,18s jsme obsadili pěkné třetí místo (první Kuřim měla čas 6,07s). Nejvíce se dařilo Naty s časem 5,96s (celkově osmá v pořadí disciplíny).
Po běhu následovalo další utkání, tentokrát proti domácímu výběru. V něm bylo vidět, že páteční výkon byl zapomenut a na hřišti bylo úplně jiné družstvo. Po velmi pěkném kolektivním výkonu jsme dokázali zvítězit jak v osobce (10:7), tak i v shot-outech (13:8), stejně jako ve hře (13:10). K tomu jsme přidali i 9 bodů do aktivity.
V dalších dvou utkáních nás čekali dva herně nejsilnější soupeři v turnaji – Zlín a Písek. Proti Zlínu holky odehrály jednoznačně nejlepší osobku v turnaji (11:7), k níž se přidala důležitá remíza v shot-outech (14:14), jelikož Zlín právě na tuto disciplínu dal žolíka. Ve hře se nám ale moc nedařilo (9:14), proto jsme koncentraci upřeli na to, abychom získali co nejvíce bodů do aktivity. To se nakonec podařilo, jelikož jsme nahráli skvělých 11 bodů (tj. ze 14 hráček se proti herně nejsilnějšímu soupeři hned 11 dokázalo střelecky prosadit!).
Jako povedený určitě nelze hodnotit ani poslední sobotní zápas s Pískem. V osobce jsme určitě měli na to vyhrát, jelikož se nám dařilo v útoku (12 vstřelených branek). Co ale vůbec nefungovalo, byl pohyb v obraně a obsazování hráček soupeře, což nakonec vedlo k těsné prohře (12:13). Po naopak povedených shot-outech (19:12) pak lze úplně stejné hodnocení jako v osobce napsat i ke hře. Holky střídaly krátké úseky, v nichž dokázaly plnit pokyny a poměrně snadno se prosazovat, s delšími úseky, kdy se vlastní zbrklostí a technickými chybami připravovaly o možnost ohrozit branku soupeře. I tuto část jsme tak po velmi špatném výkonu v útoku těsně prohráli (6:7). Plusem tak bylo jen 9 bodů do aktivity.
Večerní program pak uzavřela novinka v turnaji – střelba na rychlost (ta nahradila předchozí střelbu na přesnost). V ní se naštěstí holky dokázaly psychicky srovnat a po vítězství v hodu do dálky potvrdily roli favorita i tentokrát. Byť umíme určitě házet ještě o trochu lépe, tak výkon 63,1 km/h nakonec stačil na vítězství (druhý Zlín měl 62,5 km/h). Pozici hráčky s největší švihovou silou navíc potvrdila Čarda, která si připsala druhé individuální vítězství (71 km/h). V top10 se navíc umístily i Simča a Naty.
Do posledního dne jsme tak vstupovali na průběžném prvním místě s již jistými 22 body a navíc i s velmi slušným náskokem v aktivitě.
Poslední dovednostní disciplínou byla překážková dráha, v níž jsme věřili, že holky využijí jak rychlost a obratnost, tak především práci s míčem. To se nakonec potvrdilo, holky předvedly výborné výkony a s časem 23,89s jsme dokázali i tuto disciplínu jasně ovládnout (druhá Kuřim měla průměrný čas skoro o vteřinu pomalejší – 24,74s). Nejrychlejší byla Zuzka (22,92s), která skončila na pátém místě disciplíny celkově (v top10 spolu s ní byly i Sofi, Julča a Marky).
Před posledním zápasem proti Kuřimi tak bylo jasné, že vysněné zlato už je velmi blízko. Výkon určitě mohl být lepší, ale nakonec jsme si vítězství ve všech částech zkušeně pohlídali a dokonce měli možnost ve hře i více prostřídat hráčky, které si až tolik nezahrály (osobka 7:5, shot-outy 16:12, hra 13:5). Navíc jsme přidali i 8 bodů do aktivity a zpečetili zcela jasné vítězství v této disciplíně se ziskem 45 bodů (v průměru nám v každém utkání dokázalo skórovat 9 hráček ze 14!)
V osobní obraně jsme tak skončili celkově na druhém místě (za Pískem, který měl při rovnosti bodu lepší vzájemný zápas), v shot-outech na prvním a ve hře, která je bodována dvojnásobkem bodů, na třetím (za Zlínem a Pískem).
Suma sumárum jsme celkově získali 59 bodů a s bezpečným náskokem soutěž ovládli před druhým Zlínem (51 bodů) a třetím Pískem (44 bodů). To však holky až do slavnostního vyhlášení výsledků nevěděly a mohly si tak zlatou radost vychutnat úplně naplno!
Celkově tak nelze než holky obrovsky pochválit. Určitě nám vše nevyšlo úplně podle představ, ale základem tohoto skvělého úspěchu byly především výborné individuální výkony v dovednostních disciplínách, v nichž jsme ve všech vyjma rychlého běhu dokázali zvítězit. Právě kolektivní síla a vyrovnanost celého kádru se pak projevila i v aktivitě, v níž jsme také s přehledem zvítězili. Na rozdíl od soupeřů jsme v žádné disciplíně nepropadli, což se v celkovém pořadí ukázalo jako rozhodující faktor (našimi „nejhoršími“ umístěními byla dvě třetí místa – v rychlém běhu a ve hře).
Jednoznačným pozitivem je to, že na zlatých medailích mají velký podíl úplně všechny hráčky, jelikož všechny se dokázaly střelecky prosadit jak ve hře, osobce či shot-outech, tak zejména bodovat v disciplínách (tj. dostat se mezi 10 nejlepších výkonů družstva v alespoň jedné disciplíně). Každá hráčka tak do puntíku splnila svou roli. Herně zkušenější hráčky odehrály o něco více času v utkáních, méně zkušené se naopak dokázaly koncentrovat na disciplíny, v nichž mohly být pro družstvo nejvíce platné (viz např. skvělé výkony Zuzky a Sofi, které toho sice tolik neodehrály, ale v běhu, skoku a překážkové dráze patřily mezi úplně nejlepší).
Zatímco loňské zlato, na němž mělo podíl i pět hráček z aktuálního kádru (Čarda, Naty, Egi, Julča, Kačka), které jsou tak již dvojnásobnými mistryněmi republiky, bylo možná až příliš snadné, tak to letošní bylo rozhodně těžce vybojované, stálo spoustu sil a překonávání vlastního nepohodlí, včetně různých větších či menších bolístek, s nimiž se holky potýkaly.
Holkám proto patří ohromná pochvala, jakým způsobem takto náročnou soutěž všestrannosti zvládly, a věříme, že tento úspěch pro ně bude odrazovým můstkem pro další skvělé výkony v dalších sezónách.
Nadějí do budoucna je pak i to, že zvítězit jsme dokázali i přesto, že jsme byli jasně nejmladším družstvem na turnaji, jelikož hned 8 hráček ze 14 je ročník 2011 a desetiboje se tak budou moci zúčastnit i v další sezóně.
I po letošním ročníku tak stále platí, že nejvšestrannější házenkářky jsou z Plzně a že ani letos medailová šňůra nebyla přetržena, jelikož DHC i nadále zůstává jediným klubem v republice, který v historii desetiboje vybojoval medaili na úplně všech finálových turnajích, které se od počátku uskutečnily!
Zapomenout samozřejmě nelze ani na fanoušky, kterým patří velká pochvala, jelikož holky přijeli podpořit ve velkém počtu a ve všech utkáních pro ně byli velkou oporou!
Čardová Eliška, Dlesková Natálie, Egermajerová Nikol, Haberová Emílie, Kampfová Simone, Krejčí Kateřina, Kurešová Markéta, Pivoňková Nela, Pluhařová Michaela, Potokii Sofia, Randová Zuzana, Rybová Kateřina, Sýkorová Alena, Vodrážková Julie