| Přečteno 217x
O víkendu minižačky odcestovaly na turnaj do Velké nad Veličkou, kde se konel turnaj O Horňacký pohár. Celkem Berušky odehrály deset utkání proti českým i slovenským týmům.
Turnaj nám začal už v pátek ráno, kdy jsme se sešli na nádraží a začalo naše dlouhé putování vlakem. Celkem tři přestupy jsme nakonec všechny zvládli a po téměř sedmi hodinách dorazili na místo. Hned v pátek nás čekal první zápas proti slovenskému HKM Šurany. Prakticky celé utkání jsme se nedokázali dostat do tempa a na soupeře strádali. Až v závěru se nám podařilo otočit a dotáhnout zápas k utrápenému vítězství 7:6.
V sobotu nás čekalo celkem šest utkání. První se hrálo se Šalou a i přes velmi ospalý výkon jsme se do poločasu drželi 4:6. Ve druhé půli rozhodla koncovka a technické chyby, ze kterých soupeř těžil rychlých útoků a zvítězil zaslouženě 6:11. Po prohře se Šalou bylo na programu utkání s Pískem B. Holky konečně posbíraly sebevědomí, tlačily na branku a rychle budovali brankový rozdíl. To a skvělý výkon obrany podpořený brankářkami nás dovedlo k poločasovému náskoku 6:0. Ve druhé půli tak mohli dostat více prostoru mladší a méně zkušené hráčky, které předvedly, že jsem platnými členy týmu a utkání dotáhly až k vítězství 14:0.
Po obědě čekal holky těžký zápas s Jindřicháčem, se kterým v posledním střetu remizovaly 8:8. Nyní byl průběh ale od začátku naprosto jiný. Do utkání jsme vstoupili naprosto koncentrovaně, poradili jsme si se soupeřovou nejlepší hráčkou a v poločase vedli 4:0. Skvěle rozjeté utkání jsme pak už jen dotáhli do vítězného konce 11:3. S velkou eufórií po předchozím vítězství jsme nastoupili k utkání s domácí Veličkou. Hlavně v obranné činnosti jsme soupeři zatopili a včas zastupovali vzniklé mezery, čímž jsme si zajistili poločasový remízový stav 2:2 a plnou halu diváků. Druhý poločas už ale tak dobře nevyšel. Ztráceli jsme síly, přišla po sobě jdoucí dvě vyloučení a žádný gól do soupeřovi branky. Proto jsme po bojovném výkonu nakonec padly 2:8.
Další utkání jsme hráli proti Veselí. To celým turnajem táhla jediná hráčka a výjimkou nebylo ani utkání s námi. Ačkoliv na aktivní střední spojku byly hráčky upozorněny, nedokázali jsme ji ubránit a i přes krásný zápas nás tato hráčka dokázala porazit 5:6 (všechny góly padly z její ruky). Jako poslední nás pak čekal Zlín, který se na turnaj ve velké házené vydal letos poprvé. I s nimi jsme si tak poměrně hravě poradili 6:1.
Neděle pro nás byla velmi náročná. Hned prvním soupeřem nám byly Háje, se kterými jsme letos zatím pokaždé prohráli. Průběh utkání byl vyrovnaný, ale nakláněl se spíše na stranu soupeře. Za stavu 6:8 pět minut před koncem bylo těžké věřit vítězství, ale holky se dokázaly semknout, přepnout na vyšší otáčky a poslední pětiminutovku vyhrát 5:0. To vedlo k vítězství 11:8 a vytoužené porážce Hájů. Poslední dvě utkání se Slávií a Milevskem už jsme odehráli prakticky ve stejném duchu. Holky sice hrály výborně a kdyby na tabuli nesvítilo skóre, člověk by si řekl, že se hraje velmi vyrovnaný zápas, nicméně skóre na tabuli svítilo a zdaleka ne v náš prospěch. Se Slávií jsme se špatným zakončením a vybíjením brankářky porazili sami 5:10. S Milevskem nás naopak vychytala šikovná brankářka 4:10.
Celkově byl pro holky tento turnaj opravdu zlomový a můžeme ho hodnotit pouze kladně. Oproti předchozím turnajům se jednoznačně zvýšila aktivita v útoku. Dokázali jsme snížit počet zbytečných střel a naopak zvýšit efektivitu proměňování. V obraně si držíme skvělou práci, holky si výborně pomáhají a navzájem se doplňují. Z individuálních posunů hráček těžil celý tým a na hru byla radost se dívat. Jediné, co je v utkáních stále znát, je velké množství technických chyb na jejichž odstranění musíme nadále pracovat.
Holky posbíraly pět výher a pět proher a závěrečné 6. místo.
Bergerová, Brůhová, Čolaková, Duchková, Chovanová, Mašková, Michalidesová, Šliková, Urbanová, Zajíčková, Zapletalová, Zelená, Zikmundovská, Žďánská